Na úvod bych se vás zeptal na vaše dojmy z třetího čtvrtfinálového zápasu...
Protože je to zápas vítězný a hodně důležitý, tak jsem naprosto spokojený. Dodrželi jsme veškeré věci, které jsme si řekli. Akorát ještě nějaké ty přesilovky, nebo spíš oslabení... (zamračí se) Třeba to, jak jsme hráli ve třech. Toho bychom se měli vyvarovat, protože Brod má opravdu celkem slušnou přesilovku, i když teď třeba neměl takový potenciál, jako měl normálně v sezoně, kde dával hodně gólů. Ale jak říkám, jsme naprosto spokojení, protože v tom třetím zápase jde o hodně.
Nakousl jste přesilovky… V těch se vám daří. Je to štěstím, umem, nebo herním stylem soupeře?
Štěstí je štěstí a když se hraje takový zápas, tak to o něm rozhodně není. Máme šikovné kluky. Naše přesilovkové formace hrají prostě tak dobře, že se to špatně brání. Brod má také dobré hráče a rozhodně neříkám, že to zvládáme s rukou za zády. V dnešním hokeji obecně když se sejde pět opravdu dobrých hokejistů, tak ty góly padají. Nám to naštěstí jde lépe než jim.
Vyhráli jste, dali jste sedm gólů. Určitě cítíte, že stoupá v kabině sebevědomí. Mohlo by vám to pomoci do dalších zápasů?
Samozřejmě, i když výsledek 1:0 nebo 7:2 na to nemá zas až takový vliv. Ale faktem je, že když si lidé začnou věřit v přesilovkách, nebo na kotouči, tak je to o to lepší. Takže ta pondělní sedmička není na škodu. Na druhou stranu příště se začíná zase od nuly. My jsme si vlezli do kabiny, zatleskali jsme si, zaradovali se, ale v úterý je to zase 0:0. Ale to sebevědomí tam může nastoupit. Na rozdíl asi od Brodu. Když si člověk věří, tak ten výkon je vždycky o nějaké to procento lepší.
Řekl jste to sám - příštím zápasem můžete rozhodnout. S čím do něj půjdete? A je tam případně ta vidina víc než týdenního zápasového volna?
My jsme profíci, takže tohle se řeší vždy až potom. Jdeme do toho zápasu stejně. Tady se nedá nic moc změnit. Prostě být poctiví, všichni hrát na 100 % a v tu chvílí se musí štěstěna obrátit k nám. (zamyslí se) Nebo vlastně štěstěna... Štěstěna to není, že jo, je to kvalita.Jak na vás dýchla atmosféra v Havlíčkově Brodě?
Já jsem myslel, že bude plný zimák. Čekal jsem od toho víc. Nevím... Asi je na lidi zima, tak nepřišli. Nebo Boleslav neláká. Myslel jsem, že bude větší vřava a větší kotel, protože tady bývaly mnohem větší návštěvy a dokázalo se to tu vyburcovat. U nás je to dobré, lidi jsou fajn.
Měl jste spolu s kolegy Tomášem Nouzou a Davidem Vrbatou šanci na hattrick. Nepadlo kvůli tomu něco na střídačce?
Já tyhle mety nehoním. Sice jsem tam mohl ještě jednou střílet, ale já dávám spíš nahrávky, takže jsem to tam poslal Mikymu (Milan Mikulík – pozn. red.). Hattricky prostě nesbírám. A dávat za stavu 7:2 osmý nebo devátý gól, to mi přijde skoro až divné. Samozřejmě, když mohu nahrát spoluhráči na osmý gól, tak jo, ale zase zesměšňovat soupeře, to mi přijde... (odmlčí se) Prostě jsem rád za ty góly, co jsem dal na začátku. Za ty, které skutečně pomohly. A jestli dám ve finále dva, tři, nebo nula, to je jedno.
Co říkáte na fanoušky Mladé Boleslavi tady v Havlíčkově Brodě, kteří vás přijeli v celkem velkém množství podpořit?
Je to fajn, že se takhle při pondělku odhodlali, přijeli sem s námi a podpořili nás. Já doufám, že jsme je nezklamali a doufám, že zítra zas přijede autobus, a že jim ukážeme, že to dáme na čtyři zápasy.
Během všech tří dosavadních zápasů bylo na ledě vidět hodně potyček. Je to dáno nějakou vzájemnou rivalitou mezi oběma týmy, nebo vyplynuly ze hry?
Žádnou rivalitu mezi sebou nemáme. K play-off to patří, hráči jsou vyhecovaní, nechtějí končit sezonu, hrají o to, aby to natáhli. Každý hraje kvůli úspěchu. Samozřejmě v některých jsou emoce víc, v některých míň. Myslím si, že to nepřekračuje nějaké velké meze. Je to spíše takové laškování. Bývají mnohem blbější a hnusnější zápasy. Myslím si, že je to férová a v pohodě vedená série.
Děkujeme za rozhovor!