Honzo, Sparta vás ještě před zápasem určitě příjemně překvapila. Jaké bylo to speciální přivítání a vytleskání fanoušky?
Bylo to hrozně hezký. Musím říct, že mě to dojalo, a že na začátku bylo i docela těžké soustředit se na hru. Díky za to.
Teoreticky jste zápas mohl v závěru rozhodnout, mohl jste se po návratu z trestné lavice trefit.
Já jsem hlavně chtěl, abychom kvůli tomu mému faulu neinkasovali, což se naštěstí podařilo. Pravdou je, že se nám tam pak povedlo vytvořit celkem slušný závar, ale nedokázali jsme ho využít.
Až do toho sparťanského gólu se zdálo, že jste lepší. Co se tam stalo? Vážně domácí tolik přidali nebo vy jste ustoupili?
Sparta z logiky věci musela přidat, když ten zápas ztrácela. Ale toho jejich gólu byla škoda, respektive byla to naše chyba nechat si ho dát takhle do šatny. Mohlo se to vyvíjet jinak.
Byl to ten pověstný zlomový bod?
(odmlčí se) Možná jo. Kdybychom šli do třetí třetiny s vedením, museli by se tlačit dopředu a dotírat na nás. A my bychom toho mohli z nějakého protiútoku využít. Takhle se uklidnili a ve třetí části se de facto začínalo do začátku. Potom nás bohužel přestříleli a asi byli lepším týmem.
Celý ten zápas byl takový fair play. Nejdřív to gesto vůči vám, potom Sparta odvolala faul, který se nestal, tak vám pomohli se zraněným Gewiesem…
Ten zápas určitě měl svou kvalitu. Jak na ledě, tak i v tomhle směru, o jakém mluvíte. Takovéhle by to mělo být pokaždé.