Domácí propadák s Libercem, starší dorost dostal šest gólů

Tygři z Liberce začali poměrně zostra. První kousanec uštědřili domácím záhy v první třetině, přesilovou hru prakticky okamžitě využil Michal Plutnar – šestačtyřicátá sekunda, 0:1. Uběhlo několik minut a hru v početní výhodě si vyzkoušeli i v bílých dresech hrající Mladoboleslavští, avšak mnoho problémů brankáři Krejčímu nepřidělali. Pak se hrál nudný, velice nudný hokej. Jako plácnutí do klidné vody pak vypadala druhá branka zápasu. Josef Mikyska volil v situaci dva na jednoho zakončení v podobě beckhandového blafáku, a volba to byla správná – Liberec vedl o dvě branky.

Jedinou dosavadní nadějí na gól byla pro Boleslavské akce formace Teubner-Hloušek-Semirád, jenže puk zůstal před brankovou čarou. Do konce první třetiny se pak do dvou velkých šancí dostali aktivní Liberečtí. Ve vlastním oslabení ujel podél hrazení Psota, dal si šikovně tělo před Holadu a boleslavskému obránci nezbylo nic jiného než faulovat. První dějství pak ukončila pohledná akce Severočechů; Jakub Klíma se nádherně proháčkoval před Sejpalovo brankoviště, kde puk přenechal rozjetému Dlouhému, jahož pokus nalezl Sejpal na brankové čáře u své vzdálenější tyče.

Ošemetnou situací začala prostřední část zápasu. Jeden z Libereckáých se ocitl vleže v Sejpalově brankovišti. Po následujícím vhazování se ve stejném prostoru provinil proti pravidlům Langhammer a Boleslavští hráli již šestou přesilovku. Jenže – v nastoleném trendu unylého výkonu z první třetiny domácí pokračovali, a tak je ve vlastním oslabení ztrestal Matěj Psota – 0:3. Netrvalo dlouho a důrazní hosté mohli opět zdvihat ruce nad hlavu. Adam Dlouhý zblízka prostřelil Martina Sejpala. Zklamaný strážce domácí klece poté přepustil místo kolegovi Jiřímu Novákovi.

Hráči Bruslařského klubu byli zkrátka oproti jejich soupeři naprosto bezzubí. Jejich akce málokdy končily střelou, a když už, jednalo se spíše o slabé pokusy, na které Krejčí dobře viděl, nebo o nahození od modré doprostřed branky. Abych to nezakřikl – v celkově osmé přesilové hře se Bílí konečně prosadili. Štěpánek si nabruslil před branku a vystřelil. Liberecký gólman sice bleskově zakročil, ale puk propadl k pravé tyči, kde ho do branky doklepl Šimon Boček.

Třetí dvacetiminutovka “odstartovala“ obdobným způsobem, jako ta předchozí, tedy potížemi s uchycením zlobivé tyče do příslušné díry v ledu. Pak už se hrálo na víceméně na obě strany, i když optickou převahu měli stále hosté. Liberečtí Tygři se ale nikam za každou cenu netlačili a v poklidu si hlídali vedení, které mátožná Boleslav mohla jen steží smazat. Ve dvaapadesáté minutě se rychle bruslící Severočeši dostali do mohutného tlaku, jenž vyvrcholil v nejprve vyloučení boleslavského obránce, následne v gól Josefa Mikysky – další bleskově využitá přesilovka znamenala skóre 1:5.

Na úspěch hostů navázalo několik velice slibných příležitostí domácích. Nejprve to byl Jakub Hloušek, k němuž se znenadání odrazil touš, a jenž nedokázal zamířit do prakticky prázdné soupeřovy brány. Hned nato tlačil kotouč za Krejčího záda Podsedníček. Gól sice nezaznamenal, ale jelikož byl faulován, dostalo jeho mužstvo početní výhodu pět proti třem. Ani minuta a půl Boleslavi nestačila k tomu, aby něco vymyslela. Zmar nad zmar, to si museli říkat všichni přihlížející, když se Protivný dostal do samostatného úniku, a ačkoli měl spoustu času, snížit nedokázal. Branku tedy vstřelili Liberečtí. Další z nespočetných útočných “hemžení“ zakončoval přesně Marek Langhammer. Bída domácích pokračovala, šance Liberce nebraly konce. Finální zvuk sirény se stal pro Boleslav osvobozením, pro Liberec sladkou třešničkou na velice chutném dortu, který v zápase svým výkonem upekli.