Michale, v uplynulém ročníku jste přebral boleslavský B-tým. Popíšete, jak jste byl angažován?
Před mou první sezónou u B týmu mě oslovil Milan Ficek starší s tím, že trenér béčka Jiří Klikar končí, a jestli bych nechtěl Béčko trénovat. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a nabídku poté přijal. Svou roli v tom sehrálo i to, že jsem se sešel i s Jiřím, se kterým se znám od mala a vyrůstali jsme spolu, hráli jsme spolu. Takže jsem se na pár věcí informoval, jak tým funguje atd. V týmu samozřejmě znám pár hráčů, s kterými jsem ještě hrával za mé aktivní kariéry, takže to mě také přimělo nabídku přijmout.
Základní část jste zvládli bravurně. S jejím výsledkem musíte být spokojený, viďte?
Myslím si, že po loňské sezóně, kdy se bohužel týmu moc nedařilo a kde kluci skončili na konci tabulky, mohu být s letošní sezónou spokojený. Skončili jsme druzí ve své skupině východ a celkově pátí ze šestnácti týmů s pouze dvoubodovou ztrátou na třetí místo. Takže ano, s umístěním jsem spokojený. Musím ještě dodat, že jsem byl překvapený úrovní soutěže, která šla ohromně nahoru. Všechny týmy jsou nesmírně vyrovnané a dovolím si tvrdit, že by se některé z nich s přehledem uplatnily i ve 2. lize.
Pak jste ale v play-off narazili na Slaný a vypadli. Nebyla škoda takhle ukončit dobře rozehranou sezónu?
Dokázali jsme postoupit přímo do čtvrtfinále play-off, kdy se o našem přímém postupu rozhodovalo v posledním zápase na ledě v Čáslavi. A tady musím vyzdvihnout obrovskou podporu boleslavských fanoušků, když za námi přijela Boleslavská smečka, která vlastně hráče i vybičovala k heroickému výkonu, díky kterému jsme postoupili přímo do čtvrtfinále, v němž jsme narazili na Slaný. Bohužel jsme čtvrtfinále nezvládli a vypadli jsme, což mrzí mě a myslím si, že i hráče, protože po povedené základní části jsme mysleli, že uděláme i hezký výsledek v play-off. Bohužel, Slaný nám vystavil stopku.
Je ale pravda, že se Slaným jste prohráli i vzájemné střetnutí v základní části. Jaký to byl pro vás soupeř?
V základní části jsme se Slaným prohráli doma 1:2, i když poměr střel byl 45:12 pro nás. Po zápase mi trenéři Slaného říkali, že si vůbec nezasloužili vyhrát. Bohužel, hokej se hraje na góly. A myslím si, že jsme si i trochu mysleli, že je dokážeme vyřadit, ale nestalo se. První zápas ve Slaném jsme nezvládli a prohráli 1:5. Odvetný zápas doma jsme po dvou třetinách utkání kontrolovali a vedli jsme 3:1. Na začátku třetí třetiny jsme hráli přesilovku pět na tři, kterou jsme nevyužili, a jak se říká: tým, který nedá přesilovku pět na tři, nemůže utkání vyhrát, což se bohužel potvrdilo. Slaný se pak zvedl a zápas otočil.
Kostra týmu zůstávala v sezóně pořád stejná jako v minulých letech. Co můžete o svém mužstvu říct?
Myslím si, že tým máme vyvážený. Najdete v něm starší, zkušené hráče, ale i dravé mládí. Po té loňské nepovedené sezóně byl na klukách vidět útlum v tom smyslu, že se nedaří a dost často se prohrávalo. A víte, jak to ve sportu je. Padá tím i sebevědomí. Tady ale zároveň musím kluky pochválit, protože do nové sezóny jsme vstoupili s velkým odhodláním tu zpackanou odčinit, což si myslím, že se podařilo. Do týmu nově přišel brankář Lukáš Beneš, kterého jsem trénoval v Jičíně. Myslím, že dost pomohl, dodal klukům jistotu v bráně. Chtěl bych také vyzdvihnout přístup bývalého extraligového brankáře Marka Schwarze, který za nás odchytal sice pouze dva zápasy a trénoval s námi, ale už jeho přístupem ke všemu byl klukům v kabině i v této soutěži příkladem. Dále nás od listopadu posílil další bývalý extraligový hráč Michal Bárta a i u něj musím vyzdvihnout, s jakou pokorou a skromností k té soutěži přistupoval. Jsem za ty kluky rád, protože jsou pro zbytek týmu tím správným vzorem. Chci ale pochválit celý tým, protože opravdu od prvního zápasu kluci šlapali, a musím podotknout, že jsem velmi příjemně překvapen, jak skvělá parta v kabině je. A to je pro mě strašně důležité.
K oporám patří, jak jste zmínil, i dravé mládí. Jak se ti mladší osvědčili?
Co se týče mládí, tak od mladých kluků očekávám trošku více. Myslím si, že se s nimi dá dobře pracovat a mají co zlepšovat, ale vyloženě mě nikdo nezklamal. Ještě bych chtěl podotknout a poděkovat starším klukům v kabině, že mladým předávají své zkušenosti a snaží se jim pomáhat, za což jim děkuji.
Navážeme na předešlé dvě otázky. Jaký bude tým, který skládáte pro novou sezónu?
Po sezóně jsme si s kluky sedli, rozebrali sezónu a já jsem zjišťoval, kdo má v úmyslu skončit a kdo pokračovat. Všichni vyslovili přání pokračovat, takže tým zůstává stejný plus k nám přichází obránce Lukáš Šípek, který přichází z Mělníka, a z juniorky k nám přechází útočník Jakub Vítek, který vloni pendloval mezi juniorkou a druhou ligou v Benátkách. Přichází také mladý Lukáš Moucha z univerzity. Dále zůstává Petr Foerster, který už za nás hrál vloni, a jsem rád že za nás bude hrát nadále, i když měl nějaké nabídky. To jsou všechno mladí hráči, takže si myslím, že můžeme poskládat zajímavý tým.
Jak vypadá u B týmu letní příprava? Máte přichystaný nějaký program?
Letní přípravu jsme zahájili od 13. května a bude na suchu trvat do posledního června. Scházíme se dvakrát v týdnu na zimním stadionu, v úterý a ve čtvrtek. Poté kluci mají na celý červenec volno a od 5. srpna začínáme přípravu na ledě. Chtěl bych před startem soutěže sehrát dva přípravné zápasy, kdy 28. srpna hrajeme doma s Nymburkem. Druhý soupeř je ještě v jednání. No a myslím, že v půlce září nám začíná další sezóna.
Občas jsme na soupisce při zápase viděli známá jména z juniorky. Popíšete fungování spolupráce s boleslavskou juniorkou?
Myslím si, že spolupráce s trenérem juniorky Petrem Hakenem je dobrá. Máme dobrý vztah a snažíme si vyhovět. Petr se snaží vyjít mi vstříc a já jemu. Myslím si, že vůbec není špatné, když si junioři vyzkouší dospělý hokej, protože je to veliký rozdíl. Proto jsem rád, že mi Petr občas nějaké hráče pošle a oni si to vyzkouší. Vím, že ti mladí si řeknou: „Já hraju extraligu juniorů, no jo, a béčko kraj, to je hrůza.“ Ale nejednou se mi stalo, že po zápase pak ten hráč přišel a řekl: „Trenére, teď vidím, jak to je. Musím ještě na dospělej hokej zabrat.“ Ale jak říkám, na spolupráci s juniorkou si nemůžu vůbec stěžovat.
Přiblížíte nám na závěr své začátky s hokejem, jaká byla kariéra a kdy jste se stal trenérem?
Svoji hokejovou kariéru jsem začal odmala v Mladé Boleslavi, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do A týmu. Za A tým jsem hrál 2. ligu, pak jsem odešel do Benátek nad Jizerou, kde jsem odehrál pouze dvě utkání. Poté jsem začal hrát v B týmu, který tenkrát vznikl, a zároveň hokejbal, který byl v Boleslavi na vrcholu. Hokejovou kariéru jsem ukončil v nedalekém Jičíně, kde trénoval současný kustod mládeže Daniel Pletka. Poté Dandys přešel do BK MB a já po něm začal trénovat jičínský A tým mužů, se kterým se mi podařilo vyhrát Krajskou ligu Libereckého kraje, ovšem baráž o postup do 2. ligy jsme odmítli. V Jičíně jsem trénoval čtyři roky. Poté jsem si dal od trénování rok pauzu a teď mě oslovil Milan Ficek a jsem u béčka. A jsem za to rád, protože mě ta práce opravdu naplňuje. A jak říkám, když vidím, že to kluky baví, jak makají a dělají to po práci, a je výborná parta, tak mě to dělá šťastným.
Děkujeme za rozhovor.