Karle, jak zpětně hodnotíš zápas na Spartě?
Byl to hodně těžký zápas, na malém hřišti, se spoustou soubojů. Nevyvíjelo se to úplně podle našich představ, protože jsme dostali hned na začátku zápasu smolný gól. Tím to začalo. Řekl bych, že ze začátku měla Sparta převahu a druhá třetina také patřila více jim. Ve třetí třetině jsme to zlomili a ta už patřila nám.
Cítili jste ve třetí třetině šanci? Sparta se zdála být rozhozená a bylo vidět, že si věříte. Předčili jste je i střelecky 13:7.
Bylo tam několik šancí, které musíme proměňovat. Chybělo opravdu málo. Myslím, že nám dnes chybělo štěstíčko. Škoda, že jsme stejně nehráli i v té druhé třetině. Ale klobouk dolů za tu poslední část, protože si myslím, že od nás byla výborná.
Určitě budete souhlasit, že naděje Boleslavi na dobrý výsledek dlouho držel i brankář Vojta Mokry, že?
Určitě souhlasím. První gól byla těžká střela. Ale to posoudím těžko. Jeden gól sice propadl, ale dalších 15 gólů chytil. Podal výborný výkon a vůbec si nemá co vyčítat.
Ty sám jsi dnes zapsal už svůj 9. zápas za A tým v aktuálním ročníku. Stabilně ale naskakuješ za prvoligový Kolín. Jak vnímáš tuhle šanci a důvěru trenérů?
Pokaždé, když sem jdu, tak do toho dám 200 % a jsem rád za každou šanci, kterou v extralize dostanu. Je mi ctí a jsem strašně rád, že extraligu můžu hrát, a že dostanu šanci. Obzvlášť v Bolce. V klubu, který mě vychoval.
Už několik zápasů tě trenéři nasazují do první obranné dvojice s Filipem Pyrochtou, reprezentačním obráncem. Čerpáš a učíš se od něj?
Určitě. Na rovinu, s lepším obráncem jsem nehrál. Je fakt vidět, že v nároďáku není náhodou. Určitě od něj odkoukávám věci a snaží se mi radit.
Bereš tu vaši spolupráci a souhru jako obrovskou školu?
Určitě. Pyrďa (Filip Pyrochta, pozn. red.) se mi snaží pomoct. Řekne mi, co a jak. A když jsem třeba něco neudělal dobře, hned mi to řekne. Strašně si vážím toho, že s ním můžu hrát.
Jaké je pendlování mezi Kolínem a Boleslaví, potažmo mezi Maxa ligou a extraligou?
Vždy záleží na trenérech, kdy a kam mě nasadí. Tempo je odlišné, je to jiný vesmír. Když jsem hrál zápas v Třinci, po hrozně dlouhé době extraligu, tak to byl pro mne opravdu těžký zápas. Asi nejtěžší, co jsem kdy hrál. Vlítli na nás. Je rozdíl, když hraju proti Třinci a proti Sokolovu. Druhý zápas s Vítkovicemi jsem si začal věřit víc a už jsem se dostal do tempa a od Varů jsem se do toho dostal úplně, zvykl jsem si na to.
Musíš přepínat i mentálně?
Musím se připravit na to, že v Boleslavi mám jinou roli než v Kolíně. Tam dostávám velkou porci času, třeba i přes 20 minut, a chodím na přesilovky. Čekají se ode mne body. Když přijdu sem, tak zápas musím odehrát tak, abych především nedostal gól. A když se povede dát gól nebo nahrávka, tak už je to jenom něco navíc. Primárně je dobře odehrát, neprohrávat souboje a pomoct týmu.
V Kolíně hrajete společně s Matějem Gardoněm a patříte, řekněme, k tamějším tahounům. Jak se vám spolu hraje? Jak funguje tohle parťáctví?
Jsem strašně rád, že s Gagym můžu hrát. On sem přišel už do dorostu a já taky. Jsme tady spolu od 13 let. Shodou okolnosti spolu od 14 let bydlíme. Ať už předtím na ubytovně nebo teď na byt. A jezdíme spolu každý den do Kolína. Jsme spolu každý den, až bych řekl 24/7. Je to někdy až moc. (smích) Ale jsem rád, že s ním hraju, dobře si spolu rozumíme a jsme sehraní.
Děkujeme za rozhovor.