Na počátku února se v Síni slávy českého hokeje konalo pět kvalifikačních kol, do kterých se zapojilo více jak 900 borců. Úkolem každého extraligového mančaftu bylo vybrat si a draftovat dva hráče. BK Mladá Boleslav si osvojila usměvavou dvojici z Mostu Jindřicha “Jifiho23“ Fencla a Radka “Kumbika“ Kumberu. I přestože se oba hráči neznali, padli si do noty a nenašli přemožitele. Postupnými krůčky nejprve dokráčeli k vítězství v základní části a následně až do samotného finále, které proti kladenským zástupcům Martina “Tejkyho“ Tejčka a Jaroslava “Jarina“ Řehoře ovládli na série 3:1 a stali se tak historicky prvními šampiony EHL.
“Jifi23“: Otevřít první ročník jako vítěz, to je událost
Jindro, jaké máte pocity po vítězném finále?
Možná si to uvědomím až později. Nějaké prvotní nadšení bylo, ale v posledním zápase jsem vedl o hodně, takže to nebylo takové, jako kdybych vedl pouze o gól. To by ta radost možná byla mnohem větší. Tím, že jsem zápas kontroloval, tak to bylo takové klidnější. Jak říkám, člověk si to uvědomí asi až později, co se vlastně stalo. Otevřít první ročník jako vítěz, to je událost. (smích)
Ve čtvrtfinále jste narazili na Plzeň, v semifinále na vás čekala Kometa a finále jste odehráli proti Kladnu. Jak celkově hodnotíte vyřazovací boje?
Čtvrtfinále bylo celkem těžké a vyrovnané, hlavně teda zápasy s “Dominem“ (Dominik Humpál, HC Škoda Plzeň, pozn. redakce). Oba duely došly do prodloužení a oba jsme vyhráli. Semifinále nám přišlo až moc jednoduché. Nevím, jestli soupeři nebyli psychicky tak dobře naladění jako my. Protože my přijeli v pohodě a odehráli jsme to na 3:0, což jsme ani nečekali, že by to tak může dopadnout. Říkali jsme si, že hrát proti dvojce draftu bude hodně těžké. Ve finále jsme věděli, že se nesmíme udělat žádnou chybu.
Bohužel já jsem ji udělal a hned první zápas zaváhal. Nic mi nevyšlo, tím jsem asi rozhodil i mého kolegu, který pak svůj zápas táhl až na nájezdy, které vyhrál. Tím pádem jsme to měli srovnané. V zápase „dva na dva“ jsme si věřili, protože kluci, jak předestírali, tak jim to moc nešlo. Řekli jsme si, že to musíme urvat, a to se nám naštěstí povedlo. Poslední zápas rozhodlo to, že jsem se dostal do vedení a k tomu jsem přidal další dva góly. Soupeř byl nervózní, k ničemu jsem ho nepouštěl. Zkoušel střílet z každé pozice, ale já jsem mu vše blokoval. Jsem rád, že to vyšlo!
V mnoha rozhovorech jste zmínil, že jste „kliďas“. Cítil jste před závěrečnými boji nervozitu?
Před finále jsem nervózní nebyl. Když jsem prohrál, tak mě to trošku štvalo. Viděl jsem, že nic nejde, tak jsem si říkal, že hra nevyšla. Nemůže se přece dařit pořád. Hodil jsem to za hlavu a šel dál. Určitě jsem nebyl tak nervózní jako Radek. (úsměv)
Do čtvrté série jste nastoupil proti “Jarinovi“. Bylo těžké se koncentrovat?
Jak říkám, důležité bylo to hodit za hlavu. S “Jarinem“ jsem neměl úplně dobrou bilanci, vždycky jsme hráli třeba o gól. Buď jsem vyhrál já, nebo on. Je pravda, že on mě většinou porazil, ale bylo to fakt vyrovnané. (smích) V základní části vyhrál 3:1. Vedl 2:1, já to potom otevřel a prohrál 1:3. Teď to byl úplně jiný scénář. Jednoduše řečeno, převálcoval jsem ho. (smích)
Když se vrátíme k vašemu prvnímu individuálnímu zápasu ve finále. Co se nepovedlo? Měl jste nějaké obavy, že by vás to mohlo rozhodit a ovlivnit celou sérii?
Chvíli jsem si říkal, že jak jsem prohrál, že to Radka zlomí a nemusí se mu povést zápas, ve kterém byl favorit. Ten zápas byl opravdu moc vyrovnaný, což málokdo čekal.
Po dvou třetinách jste ve čtyřhře vedli 4:1, ale v poslední části přišel zvrat. Kladenským hráčům se podařilo snížit na 4:3. Báli jste se, že o zápas můžete přijít?
V tu chvíli jsem se už bál. Ještě k tomu přispělo to, že tam Radek dvakrát fauloval. Už jsem viděl, jak to ve hře pět na tři srovnají. Byla tam snad i tyčka, ale naštěstí jsme to ubránili. Rozhodně už jsem si nebyl tak jistý, jako za stavu 4:1. Byli nepříjemní, dotěrní a začali hodně napadat. Chtěli to ještě urvat a srovnat.
Ve druhém individuálním zápase jste dával gól 13, 5 vteřiny před koncem první třetiny. Bylo to podle vás to rozhodující?
Dával jsem na 2:1, což samozřejmě, gól do šatny vždycky povzbudí. Pak už to tam začalo konečně padat a nahrávky procházely lépe než v zápase prvním. Tam stál kladenský beton, “Tejky“ to tam opravdu zabetonoval. Nešlo vůbec nahrávat.
Jaká je to pro vás osobně zkušenost? Co vám soutěž EHL přinesla?
I když už NHL nějaký pátek hraji, ne teda na tak velké úrovni, tak jsem nečekal, že bych to mohl dotáhnout ve svém věku až takhle daleko. (smích) Dokázal jsem i proti některým mladým dobře zahrát. Dneska se to teda nepovedlo, ale jinak to šlo.
Co plánujete udělat s výhrou?
Jak už jsem předestíral do nějakého formuláře, tak můj sen je vidět NHL na živo. Když bylo NHL v Praze, tak jsem ho viděl, ale sledovat to živě v Americe je úplně něco jiného. Výhru bych dal na letenku a zápas Bostonu a podíval se tam. Chtěl bych zažít tu atmosféru, až samozřejmě opadne to, co se teď všude děje.
Jsem moc rád, že jsem byl s Jindrou v týmu, říká po finále “Kumbik“
Radku, jaké jsou vaše pocity po výhře?
Je to takové zvláštní. Vůbec se z toho nemůžu nijak otřepat, jako by se nic nestalo. Je to neuvěřitelné, že jsme to dokázali. Bylo to těžké.
Jak hodnotíte finálovou sérii?
Z mého pohledu špatně. (smích) Urval jsem to alespoň na nájezdy. Čekal jsem, že to bude trošku lehčí. Jenže jsem po výsledku Jindry znervózněl a nebyl jsem to já.
Co podle vás finálovou sérii nejvíce rozhodlo?
Myslím si, že Jindra mi to chtěl vrátit za základní část, a když dneska viděl, že nemám úplně optimální formu, tak chtěl “Jarina“ porazit. Udělal mi neskutečnou radost a díky tomu jsme mistři. (úsměv)
Přece jenom dostali jste se do finále. Hráli jste o titul mistra EHL. Byl jste nervózní? Bylo těžké se koncentrovat?
Před finále jsem nervózní nebyl, cítil jsem se úplně v pohodě. Ale jak přišla Jindrova prohra, tak na mě dolehla tíha. Naštěstí se nám to povedlo otočit a vyhrát. Rodina mi psala, že na mě vsází. Takže i tohle možná trochu rozhodlo. Co se týká koncentrace, pro mě je to tak.
Když se dostaneme k vašemu individuálnímu zápasu. Ten dospěl až do nájezdů. Trénoval jste nějak tuto část hry? Očekával jste, že byste si mohl nájezdy zahrát?
Já hraji jeden mód šest na šest a tam více méně hrajeme za jednoho hráče, takže s tím mám větší zkušenosti. Hraji centra, takže vím, jak se gólmani chovají. Samozřejmě je to loterie, a já měl štěstí, že jsem chytil ten první nájezd “Jarina“.Přinesla vám soutěž EHL nějaké nové zkušenosti?
Samozřejmě. Dříve nic takového de facto nebylo. Akorát jsem se zúčastnil turnaje v Mladé Boleslavi, který jsem dokázal vyhrát. Tohle bylo ještě něco většího. Jiné prize money a jiná motivace. Jsem moc rád, že jsem byl s Jindrou v týmu, a že jsme to dotáhli až do vítězného konce.
Co plánujete udělat s výhrou?
Slíbil jsem, že koupím postel, zbytek se uvidí. (úsměv) Ale přemýšlel jsem i o nové gamingové židli a novém monitoru.
Děkujeme za rozhovor.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
🏆 | Mistři esport hokejové ligy 2019/2020 @jindrichfencl a @kumbajs 🥳👏 #bkboleslav #jedentymjedencil #zanechamestopu #ehl #champion #winner #congratulations
Příspěvek sdílený BK Mladá Boleslav (@bkmladaboleslav),