Tomáši, před zápasem se Slavií musel mladoboleslavský klub začít řešit situaci kolem Chábery a Posmyka… Podle výsledku to tým očividně nijak nezasáhlo, ale přesto – vnímali jste nějak v kabině tenhle problém?
"Samozřejmě, že jsme to nějak vnímali. Ale moc dobře víme, že máme výborného druhého gólmana a Šindy nás jako vždy podržel."
Vezete tři body z ledu Slavie – ke všemu za skoro až divoké vítězství 7:5! Co by se k tomu utkání dalo říct?
"Dopadlo to pro nás výborně! Jeli jsme na Slavii s tím, že by bylo dobré udělat tam tak ten jeden bod… Že z toho budou rovnou tři, jsme asi tak docela nečekali. Je to perfektní."
Napadlo Vás vůbec, že byste mohli dát Slavii tolik gólů?
"Upřímně říkám, že jsem to nečekal. Samozřejmě jsme měli chuť a ambice protrhnout ty úspěchy jejich brankáře, ale že by to dopadlo až takhle…"
Naopak Slavia zase čtyřikrát vyrovnala, to je také obdivuhodný výkon. Určitě Vás čtyřikrát ztracené vedení mrzelo, že?
"Mrzelo, ale Slavie má zkušený mančaft, navíc hrála doma. Byla to škoda, že jsme si to nechali tolikrát sebrat, ale kdo z Boleslavských by si stěžoval, když to nakonec takhle dopadlo?" (úsměv)
Hlavně třetí třetina pro Vás musela být vypjatá, pět minut před koncem jste opět ztratili jednogólový náskok, pak jste ale právě Vy dal šestou branku…
"Celkově rozhodovala morálka a důležité také bylo, že jsme hráli bez faulů. Ještě před zápasem jsme si řekli, že budeme hrát odpovědně zezadu. Věděli jsme, že tady mají menší kluziště, že to budeme dávat rychle od sebe a ne nějak předržovat puky. To všechno se nám nakonec povedlo. V té poslední třetině to už bylo vůbec podstatné. Pro nás to byl dneska zkrátka po všech stránkách povedený zápas."
V utkání se navíc dařilo přímo i Vám osobně…
"Máte pravdu, dva góly a dvě asistence si člověk nepřipíše každý den. Tím spíš ještě proti Slavii."
Když jste dával poslední gól zápasu do prázdné branky, tak jste vypadal, že trochu váháte. Měl jste snad strach, že to třeba i z těch pár metrů ještě nějak pokazíte?
"Kdepak… Já jsem totiž sledoval puk, jak jsem si ho sklepl ze vzduchu, a nevšiml jsem si, že tam není gólman." (smích)
Přiznání je polehčující okolnost… Takže jste to zjistil, až v momentě, kdy jste už střílel?
"Zjistil jsem to, když jsem zvedl hlavu. Potom už s tou střelou nebylo tak nutné pospíchat." (smích)
Děkujeme za rozhovor!