Tomáši, kdy se zápas s Litoměřicemi definitivně zvrátil ve váš prospěch?
Nejspíš někdy po té polovině zápasu. Tam jsme využili hned dvě přesilovky za sebou. Tentokrát nám to poměrně vyšlo, dokázali jsme zabrat přesně v momentech, kdy jsme potřebovali. A že jsme to skutečně potřebovali, protože ten začátek jsme měli špatný.
V úvodu bylo vidět, že se snažíte soupeře zatlačit, ale jako kdybyste to nedotáhli do konce a přišly chyby…
Nebudu zapírat, byli jsme nervózní. Víme, že se od nás dost čeká a na druhou stranu jsme tak docela dobře nevěděli, co přesně máme čekat my. Litoměřice jsou silný soupeř a zpětně musím říct, že ten úvodní zápas byl těžší, než jsem čekal.
Neměl jste pocit, že se na vás Litoměřice snaží vyloženě vytáhnout?
Tak to asi nebude záležitost jen Litoměřic. Jsme tým, co sestoupil z extraligy. Každý si bude chtít takzvaně kopnout. To je taková hezká lidská vlastnost. (úsměv)
Vy jste 1. ligu hrál už loni za Písek. Jaký je ten největší rozdíl?
Už jenom v samotném přístupu k hokeji jako takovému. V extralize stojí spousta týmů na individualitách, taktizují. Tady je to o tvrdosti, důslednosti. Co si neurvete, to nemáte.
Blíží se taková malá zdejší "slavnost" – pojizerské derby s Benátkami nad Jizerou. Těšíte se?
Určitě. Bude to zajímavá premiéra těchto dvou týmů proti sobě v jedné lize. Dost se o tom mluví, takže se to pochopitelně dostanete i k nám do kabiny. Čekáme hodně lidí a parádní atmosféru. Osobně považuji Benátky za takového černého koně soutěže a věřím, že to bude strašně těžký zápas.
Děkujeme za rozhovor.