Jak jste se cítil před druhým finálovým zápasem s Chomutovem?
Já osobně jsem nebyl nervózní vůbec. Neměli jsme co ztratit, jako v každém zápase. Překvapili jsme už tím, že jsme vůbec postoupili do play–off. Cítili jsme obrovskou namotivovanost, bojovali jsme jako lvi, ale bohužel to nevyšlo.
Tentokrát vám vyšel vstup do zápasu, ale následně se chopili otěží opět Piráti. Myslíte si, že se projevila už i únava?
Je to tak, řekli jsme si přesně, s čím do toho půjdeme a to jsme plnili. Vlétli jsme na ně a vytvořili jsme si tlak. Pak se to ale obrátilo kvůli jednomu hloupému gólu, když jsem se tam srazil s jedním protihráčem. Potom jsme vyrovnali na 1:1, jenže oni zase navýšili. My už jsme naopak další gól bohužel nezvládli vstřelit. Únava určitě hrála své. Měli jsme mnohem náročnější soupeře než Chomutov. Ono se to nezdá, ale cestování mezi Mladou Boleslaví a Ostravou je velmi dlouhé a pak se to nastřádá.
Do posledních sekund celého zápasu jste prohrávali pouze o jeden gól, naděje tak žila velmi dlouho. Co jste si řekli před třetí třetinou?
Chtěli jsme do nich jít aktivně, bojovat, střílet na bránu, což jsme dělali. Potom nám rozhodčí opět neuznali gól, který byl podle mého názoru regulérní. Rozhodčí by si měli sáhnout do svědomí, jestli opravdu branka neměla platit.
Jaké máte pocity po finálové bitvě s Piráty?
Samozřejmě cítím ještě trochu hořkost porážky. Na druhou stranu je to hezké. Jsme druzí v republice, vicemistři. Kdyby nám tohle někdo řekl před sezonou, tak se mu vysmějeme. Před začátkem sezony za námi přišli a řekli, ať udržíme extraligu pro další ročník. Myslím si, že tento cíl jsme splnili několikanásobně.
Během sezony vás provázelo častokrát štěstí, ale ve finálové sérii se vás moc nedrželo. Měli jste dobré šance, jenže jste je nedokázali proměňovat. Jak si to vysvětlujete?
Myslím si, že to nebylo tolik o štěstí, ale ke konci už nám chyběly síly. V sezoně jsme otočili nesmírné množství zápasů, ve kterých jsme prohrávali o jeden, dva góly. Tam se ukázala neskutečná síla našeho mančaftu, který byl opravdu skvělý. Myslím si, že tým, který se tady v Mladé Boleslavi sešel, už nikdy nikde nezažiju.
Byl jste nejproduktivnějším hráčem Mladé Boleslavi v play–off i přesto, že jste obránce. To musí určitě potěšit, že?
V play–off už nejde o to, kdo ty góly dá. Nesleduju to, jestli jsem nejproduktivnější hráč, tak je to zásluhou celého výborného týmu. Buď jsem klukům nahrával a oni to pak dotáhli a nebo oni zase nahráli mně. Já jsem tam byl spíše do počtu.
Davide, rozhovor se odehrává pár minut po skončení rozhodujícího zápasu, kolem nás hrají dojemné písničky, proto se na to nejde nezeptat: Tato sezona pro vás byla poslední, kterou jste odehrál za juniory. Jaké máte pocity bezprostředně po jejím konci?
Je krásné si na konci juniorské kariéry sáhnout tak vysoko a být vicemistrem České republiky. Znovu musím poděkovat klukům z kabiny, že jsem díky nim mohl něco takového zažít. Je to něco neskutečného a doufám, že se posunu někam do A týmu.
V Mladé Boleslavi máte stále platnou smlouvu. Už víte, co s vámi v příští sezoně tedy bude?
Dokud jsme hráli, nesoustředil jsem se na nic jiného. Zatím tedy nevím vůbec nic o mém dalším působení. Rád bych se ale popral o místo tady v A týmu a kdyby to nevyšlo, rád bych hrál někde alespoň 1. ligu.
Ještě poslední otázka: Co jste říkali na fanoušky?
Naprostá bomba. Strašně moc děkujeme! Myslím, že málokdo z nás něco takového zažil. O to větší je to pro nás zážitek, který si s sebou poneseme po celý život. Po celou dobu play-off jsme nikde jinde takovou atmosféru nezažili a jsme rádi, že když už to tak muselo být, loučili jsme se sezonou před tak skvělým publikem.
Děkujeme za rozhovor.
