Davide, jak těžký pro vás byl ten rozhodující zápas?
Já bych spíš zhodnotil celou tu sérii. Bylo to hodně těžké, Ústí to, jaký bude soupeř, vlastně naznačilo už hned v tom prvním zápase. V tom sedmém utkání asi zásadně rozhodlo, že jsme odskočili o dva góly a oni museli po celý zápas dotahovat. To pro nás asi ve finále znamenalo příjemnější konec a záchranu v extralize.
Jak moc ten zápas bolel? Nepochybně jste si doslova hrábli na dno, že?
Bylo to hodně náročné, ale řekl bych, že mnohem horší byly ty dva předchozí zápasy, kdy jsme postupně ztratili první i druhý mečbol. Asi jsme prostě neměli tolik sil ani šancí. Je skvělé, že jsme se nakonec dokázali dát natolik dohromady. Že jsme našli ty zbytky sil a dotáhli to do vítězného konce.
Handlovský nastřelil ve vlastním oslabení tyčku. Kdyby to byl gól, mohlo všechno vypadat jinak, že?
Stejně jako v tom pátém zápase, kdy se to samé stalo našemu Michalu Machovi. Hokej se na kdyby nehraje, je to, jak to je. Asi bych měl říct, že se k nám to štěstíčko zase trochu vrátilo a my to i s jeho pomocí zvládli.
Kdy jste měl největší strach, že by to možná ještě nemuselo dopadnout? Přišel takový moment?
Měl jsem trochu obavy, když jsme dostali gól na 1:3. Do konce zbývalo ještě hodně času, ale když pak zkusili power-play a dal jsem ten gól do prázdné branky, tak jsem si říkal, že tři góly nám snad už nedají. Asi až teprve tehdy jsem si oddechl.
Co jste to tam po tom svém gólu do prázdné branky vyváděl s dresem? Málem jste si ho roztrhal…
(smích) Škodovka v sobotu slavila 20 let spolupráce s koncernem Volkswagen, tak jsem chtěl lidem ukázat, jaké máme pěkné nové logo. Ne, tak hlavně jsem měl prostě obrovskou radost.
Dva góly jste vsítil, na jeden jste přihrál. Je to pro vás o to sladčí, že jste coby boleslavský rodák rozhodl o něčem tak důležitém, jako je další extraligová sezona?
Já jsem nic nerozhodl. Nerad bych to tak vnímal. Bojovali jsme všichni, obrovský kus práce odvedl Schwarzík. Ten zachytal naprosto famózně. Podle mě možná vůbec nejlepší zápas. Uvidíme, co s ním bude, ale jestli odsud půjde pryč, tak se rozloučil nejlepším možným způsobem. Myslím, že přesně takhle to chtěl.
Jak vnímáte zběsilý atak Zbyňka Skleničky, který se po druhé třetině chtěl poprat snad s úplně každým?
Jako totální omyl ze strany Ústí. Ten člověk celou dobu nehrál a pak udělá tohle? Netuším, kdo ho tam poslal, ale osobně to vnímám jako jeden velký omyl. Nerad bych to nějak zvlášť rozebíral, ale určitě by se dalo mluvit i o jejich trenérovi a masérovi. Byli zkrátka hodně nervózní a pak už dělali věci, které k hokeji nepatří.
Už jste mluvil se svým bratrem Radimem?
Ještě nebyl čas. Ale myslím, že se díval. Sice říkal, že mají trénink, a že neví, jestli bude mít nervy na to, aby to sledoval, ale vsadím se, že nakonec neodolal, a že aspoň ten konec viděl.
Děkujeme za rozhovor.