Marku, Olomouc jste nakonec porazili 6:3. Jaký to byl zápas?
Parádní. Co se stalo na konci – to nevadí. Sice jsme si to zkomplikovali, ale ve finále to tak hrozné nebylo. Přiznávám, že jsme čekali, že padne málo gólů a padlo jich dost, takže možná trochu nečekaný průběh. Každopádně si myslím, že jsme hráli dobře, Ríťa (David Rittich, pozn. red.) nás zase podržel, jak jsem řekl, byli jsme i dost produktivní. Za mě kladný zápas.
Jak už jste naznačil, komplikace ve třetí třetině přišly. Čím to? Polevili jste?
Ne, to právě ne. Říkali jsme si, že to musíme hrát až do konce. Člověk samozřejmě má v podvědomí, že se můžou objevit komplikace. Když to najednou bylo 3:5, nějaká ta panika tam asi probleskla. Ale ne úplně, dokázali jsme se uklidnit a dotáhnout to.
Něco se ale změnit muselo, ne? Vedli jste 5:0 a najednou to tam začalo Olomouci padat…
Začali to prostě zkoušet jinak. Hrát vabank, jak se tak říká. Spadl jim tam jeden, najednou druhý, pak třetí… Ale pořád to bylo relativně v klidu, vedli jsme o dva góly. Skoro si říkám, že zpětně můžou být všichni spokojení. My jsme vyhráli, oni nic nevzdali a něco si dokázali, fanoušci si zafandili…
Je po první čtvrtině, navíc před reprezentační přestávkou, a tak se nabízí nějaké celkovější hodnocení. Panuje v kabině spokojenost?
Já myslím, že ano. Daří se nám. Vždycky je samozřejmě na čem pracovat a zvlášť v téhle fázi nesmíme usnout na vavřínech, ale ano, myslím, že se dá říct, že jsme v pohodě.
Jste v nominaci trenéra Vůjtka na turnaj Karjala ve Finsku. Nemrzí vás, že si na rozdíl do spoluhráčů neodpočinete?
Ne, to určitě nemrzí. Ještě nejsem tak starý, abych musel odpočívat. (úsměv) Naopak si té nominace moc vážím. Už jsem v reprezentaci byl, teď už delší dobu zase ne. Udělám všechno proto, aby to vyšlo – mě i celému týmu.
Do reprezentace míříte se spoluhráčem Matějem Stříteským. Je možné, že se spolu potkáte v jedné formaci?
To nevím. Tady se nás trenéři bojí dát k sobě. (smích) Nevím, co pan Vůjtek v plánu. Co jsem tak koukal, tak žádný vyloženě defenzivní specialista tam není, takže je asi jedno, jestli budu hrát se Stříťou, nebo s někým jiným.
Co nervozita? Panuje třeba trošku?
Teď ještě určitě ne, ale myslím, že to přijde. Když mi o něco jde, vždycky jsem trochu nervózní. Navíc najednou v jiném prostředí. Minimálně před prvním zápasem to určitě přijde.
Co vás tedy v nejbližších dnech čeká?
Teď máme dva dny volno. V pondělí večer celý tým čeká divadelní představení (pořádané AUFEER DESIGN s.r.o. a BK Mladá Boleslav, pozn. red.) a v úterý má potom reprezentační tým sraz v Holešovicích. Tam si zatrénujeme a ve středu letíme do Švédska, kde nás ve čtvrtek čeká jeden zápas. A potom přelet do Finska.
Už máte sbaleno?
Ne, to teprve přijde. Zatím jsem se soustředil jen na Boleslav.
Co vy a Finsko, potažmo severské země jako takové? Těšíte se?
Musím se přiznat, že zatím jsem se tam moc nepotuloval. Odehrál jsem v Hartwall Aréně jeden zápas, kde jsme prohráli 0:4, takže žádný vrcholný zážitek. Jinak se ale určitě těším.
Děkujeme za rozhovor.