Když se vrátíme k vašemu prvnímu zápasu v dresu Bruslařů, jak byste vítězný souboj s Havířovem zhodnotil?
Bylo to mé první utkání tady, ale myslím, že jsem byl platným hráčem a pomohl týmu k vítězství. Vyhráli jsme zaslouženě a vyvarovali se větších chyb, proto můžeme být spokojeni.
Svůj premiérový výkon tedy hodnotíte kladně?
Co se týče mě, nikdy nemohu být spokojen se vším, protože pak bych usnul na vavřínech a nemohl se dál zlepšovat. Vždy je na čem pracovat.
Před příchodem do Mladé Boleslavi jste byl nejproduktivnějším obráncem slovenské extraligy. I v zápase s Havířovem jste předvedl několik útočných výpadů a připsal si i asistenci u vítězného gólu. Považujete se za ofenzivního beka?
Stoprocentně. Snažím se být spolehlivý a konzistentní v obranné činnosti, ale mojí hlavní úlohou zůstává zakládání a podpora útoku.
Byly tempo zápasu a kvalita hry podobné slovenské nejvyšší soutěži?
Myslím, že ano. Od druhé třetiny hra hostů postrádala kvalitu, ale do dvacáté minuty nám byl Havířov vyrovnaným soupeřem zhruba na úrovni týmů slovenské extraligy.
Jaké byly vaše první pocity a myšlenky, když jste přijel do města automobilů?
Ze Slovenska jsem přijel vlakem do Prahy, kde mě vyzvedl sportovní manažer klubu, který mě dovezl sem. Mladá Boleslav není velká, což mi připomíná mé rodné město (Grand Forks, pozn. red.). Okolí je krásné, líbí se mi tu.
Když jste obdržel nabídku z Mladé Boleslavi, co jste věděl o České Republice a jejím hokeji?
Systém a zázemí je v Česku na vysoké úrovni, vyšší než na Slovensku. Stadion je tady poměrně velký, určitě o dost větší než v Banské Bystrici. Moc jsem toho o Česku nevěděl, ale když jsem přijel, okamžitě se mi tu zalíbilo.
Na princetonské univerzitě jste vystudoval letecké inženýrství. Jak se vlastně z inženýra stane profesionální hokejista?
Během studia jsem na Princetonu hrál hokej za univerzitní tým. Nemyslím si, že jsem připraven na práci v kanceláři a každodenní vysedávání u počítače, takže se budu snažit hrát hokej tady v Evropě, jak nejdéle to půjde a na co nejvyšší úrovni. Proto jsem také přišel. Chci s Mladou Boleslaví postoupit do extraligy a zahrát si ji.
Našel jste nějaké rozdíly mezi klubovým a univerzitním hokejem?
Hrát za klub je méně náročné, protože když hrajete za školní tým, musíte se krom hokeje ještě učit a dělat domácí úkoly. Zde se mohu soustředit jen na hokej, což je určitě klad. V Americe je také o dost menší kluziště, což znamená větší počet soubojů. Na hokej v Evropě potřebujete hlavně rychlost a technické dovednosti, což mi vyhovuje více než důrazný hokej.
Po získání inženýrského titulu jste se stěhoval na Slovensko. Jak je vlastně zrodil Váš přestup do Banské Bystrice a proč jste se rozhodl jít právě tam?
Můj agent znal člověka, jenž je v Bystrici zodpovědný za hráčské transakce. Agent za mnou přišel s nabídkou hrát na Slovensku. Z možností, které jsem měl na stole, se mi nejvíce zamlouvala ta z Banské Bystrice, proto jsem se rozhodl odehrát rok tam. Jenže v polovině sezóny se naskytla možnost hrát za Mladou Boleslav a já ji využil. A musím říct, že to vnímám jako rozhodně velký krok vpřed.
Neodpustím si takovou věšteckou otázku: Dokážete si představit, co byste teď dělal ve Státech, kdybyste se nerozhodl odejít do Evropy?
Pravděpodobně bych byl inženýrem v nějaké letecké společnosti. Uměl bych si představit pracovat například pro Boeing či podobnou firmu. Je pro mě těžké říci, co bych teď dělal v Americe, klidně bych taky mohl ještě studovat nějaký další obor na univerzitě.
Vánoční svátky už skončily a prvoligový kolotoč se opět pomalu rozjíždí, hlavně tedy tréninky. Jaký jste měl během Vánoc program?
Moje rodina přiletěla o Vánocích do Vídně, a protože jsme nehráli žádný zápas, přijel jsem za nimi vlakem. Bylo hezké se s blízkými po delší době zase setkat a užil jsem si to.
Děkujeme za rozhovor.
