Bruslaři čekali na první gól až do 37. minuty, to se možná také stalo mladoboleslavskému týmu osudným. „Věděli jsme, že domácí odehráli v Olomouci velmi dobré utkání. A tohle utkání pro ně bylo výzvou. Šumperk bojoval, my gól v úvodu zápasu bohužel nedali. A pak jsme třikrát inkasovali. První dvě branky po našich chybách, třetí v oslabení třech proti čtyřem. A to se těžko brání. Za stavu 0:3 je to pak hodně náročné. My sice ještě dali kontaktní gól, ale to bylo vše. Pak v závěru nám v zakončení chybělo i štěstíčko,“ posteskl si mladoboleslavský lodivod.
Domácí tým dostal během zápasu přičichnout, to pochopili i fanoušci. „Atmosféra byla parádní. Opravdu, hokejové prostředí, tak, jak to má být. Připomnělo mi to Vsetín z doby, kdy jsem tam jezdil se Spartou,“ zavzpomínal František Výborný. Toho však místo nostalgie zajímala hlavně ztráta bodů. „Taktiku bych neměnil, to zase ne. Ale něco bych určitě změnil. Co by to bylo? Tak to po mně nechtějte,“ tajnůstkařil kouč hostů.
Do Šumperka přijížděl s poněkud neznámými představami o domácím týmu, ale i tak věděl, co čekat. „Byl to klasický zápas z úvodu sezóny. Šumperk samozřejmě po taktické stránce neznám, ale podobný hokej jsem od domácích čekal. Takže jsme na něj byli připraveni. Jenže soupeř dal dva góly po našich chybách, pak při přesilovce cítil šanci na třetí a dal jej. To se nám bohužel stalo i v minulém zápase, že jsme prohrávali, že jsme první inkasovali.“
Z ligového kolotoče jsou však odehrány jen dva zápasy, to je hodně brzo na závěry. „Určitě budeme chtít do zápasů vstupovat lépe, abychom v nich také vedli.“ Jenže jeho tým zažívá novou roli, kdy je brán jako velká výzva. V Šumperku se to potvrdilo, v bouřlivé atmosféře Bruslaři neuspěli. „Bylo to tu podobné jako kdysi ve Vsetíně, já tohle znám. Ale někteří hráči tohle nezažili. Když jsem byl ve Spartě, tak kam jsme přijeli, tam nás chtěli porazit. Klidně i za cenu toho, že pak několik zápasů nevyhrají. Tohle je to samý. Prostě honička na Boleslav,“ uzavřel své hodnocení Výborný.