Gašpere, loni se od Boleslavi postup do semifinále čekal, letos – nebudeme si lhát – je to spíš překvapení. Jste rád, že se to povedlo?
Ano, jsem moc rád. Vydali jsme ze sebe všechno. Hráli jsme dobře. Možná nám pomohlo, že jsme nebyli favorité a hráli jsme bez stresu, takže jsme to zvládli. Máme z toho radost.
Odchytal jste skvělou sérii proti Plzni, snad ještě lepší proti Hradci. Cítíte se v play off lépe než v základní části?
Cítím se velmi dobře. Zdá se mi, že zápas od zápasu jde ta forma nahoru, stejně tak i sebevědomí. A chtěl bych si to udržet i teď, pro semifinále.
Řekl byste o sobě, že máte nyní životní formu? Cítil jste se někdy lépe?
Nevím, jestli můžu říct, že je to životní forma. Možná jsem se už někdy předtím takhle cítil. Vybavuji si třeba kvalifikaci na olympijské hry. Tam jsem se taky cítil suprově. Ale v Česku v play off jsem se asi nikdy tak dobře necítil. Takže i s tím jdu do semifinále.
Co únava? Přeci jen, odchytal jste deset zápasů za sedmnáct dní. To už je docela záhul…
Ano. Je to sice těžké, ale každý hráč rád hraje zápasy a každý brankář rád chytá zápasy. Já jsem zvyklý. Kdyby to bylo jen na mně, pořád bych jenom hrál. Tréninky minimálně. (úsměv) Takové tempo, jako je v play off, mi nevadí.
Sérii s Hradcem jste ukončili v pěti zápasech, takže před semifinále se asi volno docela hodilo, ne?
To určitě ano, volno bylo super. Trocha odpočinku. Ale teď už se zase připravujeme na zápasy.
Jak takový brankář v době play off o volnu „vypne“?
Ničím zvláštním, řekl bych. Doma jsem se díval na nějaké seriály. A taky mám rád před zápasem křížovky. Ty mě vždycky trochu uklidní. Že jsem taky trochu chytrý a něco i vím. (smích)
A co spoluhráči? Jak zvládli obě ty série? Zejména tu proti Hradci…
Každý z nás věděl, co má dělat. Oni věřili mně, já věřil jim. Obráncům, že mi pomůžou před bránou. Útočníkům, že dají góly. Nikdy jsme ani nepomysleli na to, že bychom nedali gól. I když jsme prohrávali 0:2. Bylo to v nás. Věřili jsme, že to můžeme otočit. Všechno to bylo o hlavě.
V semifinále na Boleslav čeká Třinec, který s ohledem na to, jak hraje poslední roky, je obrovským favoritem. Jak se na něj připravit, abyste mu vrátili loňskou porážku?
Třinec je dobrý tým. Mají velmi dobré útočníky. Musíme hrát ze zabezpečené obrany, hlídat si prostor kolem naší branky. Musíme se vyvarovat faulů, protože jsou velmi dobří v přesilovkách. Jsou to takové drobnosti. Uvidíme. Bude to těžký boj.
Pamatujete si ještě tu loňskou sérii? Co vám zůstalo v hlavě?
Pamatuji si na ni velmi dobře, byť jsem ji tedy nechytal. Bylo to trochu nešťastné, ale stalo se. Prohráli jsme. Třinečtí hráli v posledním zápase dvojnásobnou přesilovku a my v ní inkasovali. Vše se rozhodlo v sedmém zápase. Ale teď je jiná sezóna. Uvidíme, co přinese tento rok. Třinec je dobrý tým, ale my se cítíme suprově.
Je ve vás ta touha a odhodlání to Třinci vrátit a porazit ho právě pro to, že před rokem jste prohráli boj o finále v sedmém zápase?
Ano, máme obrovské odhodlání. Myslím, že všichni kluci, kteří u toho loni byli, to stále cítí. Ale jak říkám, je jiná sezona a uvidíme, co se stane nyní. My prostě musíme hrát tak jako doteď. Jak se tak říká: zkusíme to.
Věřím, že z několika vašich posledních zákroků by měl radost určitě i váš vzor, Dominik Hašek, že?
(smích) Ano, snad ano. Ale víte, to se tak občas stane, že už nevíte, co máte udělat, tak uděláte aspoň to „něco“, abyste to chytil. Člověk to musí zkusit. Nikdy se nesmí jen dívat, jak jde puk do brány. Prostě musí něco udělat. A možná to pak chytí.
Předpokládám správně, že teď mluvíte i o zákroku proti nájezdu Aleše Jergla v nájezdech třetího čtvrtfinálového utkání?
Ano, ten je teď populární. Takový škorpion. Kolovalo to hodně na instagramu. Přiznám se, že jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Věděl jsem, že už má prázdnou bránu a zkusil jsem dát nohu nahoru a on mě trefil. To je přesně to, co jsem teď říkal – člověk musí aspoň něco zkusit.
Gašpere, nerada bych něco zakřikla, takže to jen tak naťuknu – vy jste ligovou finálovou sérii ještě nikdy nechytal, že?
Je to tak.
Jak moc velkou motivaci tedy teď cítíte?
Obrovskou. Ale to všechny ty čtyři roky, co jsem tady. Celou tu dobu je moje přání zahrát si s Boleslaví finále. Víme, že jsme dobrý tým, ale… (odmlčí se) Tohle všechno je teď ještě hrozně daleko.
V minulosti jste byl velký cestovatel, působení v Mladé Boleslavi je vaším prozatím nejdelším angažmá. Už jste tu doma?
Ano, řekl bych, že ano. Cítím se tu jako doma.
Co fanoušci? Jste rád, že jsou konečně zase plné tribuny?
Jsem nadšený. Ty zápasy mají hned úplně jinou atmosféru. Fanoušci tady v Boleslavi umí vytvořit skvělou kulisu, jsem rád, že se to zase vrátilo. Děkuji a říkám – přijďte zas!
Děkujeme za rozhovor.