Uvědomovali jste si před zápasem důležitost utkání? V podstatě to bylo tak, že kdo vyhraje, ten postupuje.
Takovou myšlenku jsme si vůbec nepřipouštěli. Řekli jsme si, že do toho vlétneme od první minuty a půjdeme si pro vítězství. Sice se nám to zpočátku příliš nedařilo, Třinec byl lepší. Ale nakonec jsme zápas zvrátili na naši stranu, za což jsme moc rádi.
Čím si vysvětlujete to, že první třetina byla bezbranková?
Oba týmy byly opatrné. Nikdo nechtěl jako první inkasovat. My jsme nezačali vůbec dobře a zejména díky Růžovi (Janu Růžičkovi – pozn. red.) jsme udrželi remízu. O přestávce jsme si řekli, že musíme výkon zlepšit.
Zlepšení se vám jako týmu podařilo zejména díky vašim dvěma gólům. Který z nich podle vás lámal utkání?
Oba byly důležité a hodily se. Jsem rád, že mi to tam spadlo. Vstřelené branky nás trochu uklidnily a začali jsme hrát více z defenzivy.
Pomyslel jste i na hattrick? Přeci jen jste k němu měl blízko (2+1).
Na hattrick jsem nemyslel. Hlavní pro mě bylo to, abychom to jako tým ubránili a dotáhli to do zdárného konce.
Jak plánujete oslavit postup do play–off?
Zatím vůbec nevím, ale večer to určitě bude delší než jindy a je dost možné, že půjdeme někam posedět. (smích)
Stejně jako v základní části i v té nadstavbové jste neproduktivnější hráč. S kým jste si nejvíce sedl?
Určitě s naší první lajnou – s Lukášem Volfem a Honzou Sonnkem. Na ledě nám to většinou klape dobře. Sice jsme teď neměli úplně nejlepší období, ale tentokrát jsme to opět zlomili.
Na začátku února jste si plnil reprezentační povinnosti s reprezentací do devatenácti let. Jaké to tam bylo?
Konfrontace se Švédy a Finy byla fajn. Podívali jsme se, jak to u nich chodí. Byla to určitě dobrá zkušenost, byl jsem rád, že jsem se tam podíval.
Děkujeme za rozhovor.