Michale, za svůj výkon proti Brnu se rozhodně nemusíte stydět, v několika ohledech jste byli lepší než soupeř, hráli jste hodně obětavě. Jak to vidíte vy?
Přesně jak říkáte, nemáme se za co stydět. Řekl bych, že jsme byli lepším týmem. Prohráli jsme, protože jsme neproměnili šance. Tím rozhodujícím okamžikem byla minutu a půl trvající neproměněná přesilovka pět na tři.
Vraťme se ještě k první části hry, která se vám hodně povedla. Dokázali jste odvrátit prvotní tlak Komety, a to i navzdory tomu, že jste hráli často v oslabení, že?
Věděli jsme, že prvních deset minut na Kometě bude cvrkot, ale podařilo se nám to ustát, dokonce jsme z toho měli nějaké brejky. Když útočili jejich obránci, tak se nám dařilo otáčet hru a měli jsme tam dva tři brejky. Kdybychom dali na 1:0 nebo 2:0, tak by to bylo trochu jiné, ale bohužel pro nás Čiliak chytal výborně.
Vy sám jste v utkání měl několik slibných šancí, právě těch brejků, o kterých jste mluvil. Bylo vidět, že Kometa měla velké problémy vás zachytit a krotit vaši aktivitu v první části hry.
Brno tu první třetinu sehrálo hodně útočně, věděli jsme, že ten nápor tady bude. Ale tím jak otvírali hru, tak se nám nabízeli brejky. Mně se podařilo ujet v oslabení, chtěl jsem to zakončit mezi nohy, ale bohužel to nevyšlo.
Byla tedy ta koncovka tím rozhodujícím faktem?
Bez branky se nedá vyhrát a Marek Čiliak chytal opravdu výborně. Hodně Kometě pomohl k jejich vítězství.
V druhé části hry domácí už lépe napadali a navzdory těm několika minutám v početní výhodě jste nedokázali skórovat. Naopak potom přišel ten první gól Brna…
Já jsem si říkal, že je to zákon schválnosti, když se nám nepodařilo skórovat v dvojnásobné přesilovce. Následně jsme v našem oslabení inkasovali. Je to to tradiční „nedáš – dostaneš“.
Brankáři na obou stranách odchytali skvělé utkání. Byl to podle vás i souboj mezi nimi? Souboj brankářů?
Růža (Martin Růžička, pozn. red.) chytá výborně, v zápasech nás drží. Ke konci toho na něj moc nešlo a myslím si, že ty dva góly, které dostal, moc neviděl. I když ten druhý byl bekhendem, tak si myslím, že on to přes našeho obránce neviděl. Nemůžeme mu nic vyčítat. Spíš my jsme nedali ty šance, které jsme měli a když nevstřelíme branku, tak nemůžeme vyhrát.
Ten druhý gól byl docela smolný, bylo vidět, že jste na Kometu hodně tlačili a namísto kýženého gólu přišla druhá branka do sítě Boleslavi…
My jsme do nich tu třetí třetinu bušili jak hluší do vrat. Byli jsme většinou u nich v pásmu a pak ke konci to už jsme hráli vabank a to se pak tak někdy stane, že oni jednou ujedou a trefí to.
Čekají vás poslední dva zápasy základní části, ale stále se ještě hraje o všechno. Je to velký stres?
Vnímáme to všichni v kabině, budou to tvrdé boje až do konce. Zbývají dva zápasy a hraje se skutečně o vše. Může se stát cokoli. Nekoukáme se na soupeře, je jedno jestli to jsou Vítkovice, Liberec, Sparta, Brno… Chceme vyhrávat nad všemi a vůbec na to nekoukáme, jestli je to Franta nebo Pavel. Nerad bych dopředu dělal nějaké unáhlené závěry, zkrátka uvidíme. Ale slibujeme, že do toho dáme všechno, co v nás je.
Kolují tu a tam spekulace o tom, že se bude skutečně rozhodovat v nedělním utkání s Libercem, přičemž spousta hráčů i fanoušků má v živé paměti onen smolný zápas v předloňské baráži…
Jo, ten barážový zápas já pamatuju, stál jsem na druhé straně barikády. (úsměv) Chtěli bychom se toho vyvarovat a rozhodnout už v příštím zápase doma proti Vítkovicím. O tu desítku hraje více týmů, a jak říkám, hra je stále otevřená a může tam kdokoli.
Děkujeme za rozhovor.