Všechno to odstartovalo už při výběru týmů mezi třemi kapitány a dalšími hráči. “Jen ne “Sejčka“,“ hlásila většina se smíchem a při vzpomínkách na poslední fotbalový trénink.
Nakonec si třicetiletého útočníka vybrali oranžoví. A nemuseli litovat. I díky Sýkorově proměněné penaltě, před kterou mu tak nevěřili…
Když za prohřešky soupeře nařídil “rozhodčí“ Gudas dvě penalty ve prospěch oranžových, pronesl Daniel Boháč: “Já mám tu první a ty, “Sejčku“, tu druhou, že jo?“ Sotva stihl Tomáš Sýkora přikývnout, už s humorem vstřebával ironickou poznámku z lavičky: “V tom případě máme jen jednu.“
První střelec proměnil pokutový kop bez potíží střelou po zemi ze svého pohledu k levé tyči.
K penaltovému puntíku už směřoval Tomáš Sýkora a nemohl neslyšet názory svých kamarádů. “Zavři oči a bodlem to napal,“ ozvalo se. “Ne, támhle jsou okna,“ zahlásil další spoluhráč s odkazem na okenní tabule v blízkosti stojící školy.
Přesná Sýkorova střela ke stejné tyči, kam mířil i jeho předchůdce Boháč, nenechala chladným nikoho, ale zásadně vyčnívala euforie Richarda Bauera. “Góól, Sejčku. Góól!“ křičel hokejový obránce a už rychle pelášil za ním. Novopečený tatínek dcery Julinky sotva stačil utíkat…
A důvod k radosti měli i po posledním miniutkání. V souboji s dalšími dvěma výběry byli nejlepší. “Kamaráde, vyhráli jsme. Pojď to oslavit!“ smál se Richard Bauer a s vedle jdoucím Tomášem Sýkorou už mířili na závěrečných pár koleček okolo hřiště, aby nezatuhli...
(Foto: Ilustrační fotografie.)
