Honzo, jak byste zhodnotil utkání s Českými Budějovicemi?
Nemám pro to moc slov. Celých 59 minut jsme byli lepším týmem, měli jsme víc ze hry, bojovali jsme a provandrujeme to minutu dvacet před koncem.
Co bylo podle vás zlomovým momentem?
Nevím, nedokážu na to odpovědět. Bylo to hrozně rychlé a tohle se nám nesmí stávat.
Byl to hodně bojovný zápas. Jak náročné to bylo fyzicky a hlavně psychicky?
Všichni kluci podali velmi dobrý výkon. Hlavně v porovnání se Spartou, kde jsme dostali sedmičku. Myslím, že nikdo nečekal, že takto změníme tvář a budeme v Budějovicích dominovat jak na kotouči, tak i ve vyložených šancích. Opravdu si myslím, že jsme podali velmi dobrý výkon. Ale zase jsme měli výpadek. Domácí měli dvě šance na konci zápasu a nakonec prohra 1:2.
Jak těžké bylo přepnout po utkání na Spartě? Hráli jste druhý zápas ve třech dnech, navíc trenér udělal několik změn v sestavě a vy jste začínal jako 13. útočník. Pomohlo vám to?
Celou sezonu máme nahoru a dolu. Nechci říct, že se v tom plácáme, ale nějak jsme si zvykli, že jeden zápas hrajeme tak a další onak. Pořád máme meetingy, bavíme se o tom v šatně a snažíme se pracovat každý zápas stejně. Jak je vidět, tak nám to pořád nefunguje a předvádíme takové zápasy, jako předvádíme.
Bylo to speciální utkání k 85 letům od vzniku nejvyšší soutěže. Jak se vám retro dresy líbily?
Retro sice byly, ale já jsem to měl jako noční košili. Neměl jsem ani vidět kalhoty. Z tohoto pohledu je to jediná výtka. Ale samozřejmě pro fanoušky to byla zase změna, navíc já mám retro rád, takže se mi to moc líbilo. Jenom mi prostě neodpovídala velikost dresu.
Mrzí vás o to víc, že při takovém speciálním zápase může na stadion pouze tisíc diváků?
Tady nejde ani o ten speciální zápas. Mrzí mě to kvůli fanouškům celkově, ale i kvůli mně. Když je plná hala, hlavně v Budějovicích, tak je tam vždycky skvělá kulisa. Navíc do Budějovic jezdí v hojném počtu i Boleslavská Smečka. Okrádáme sebe a okrádáme i fanoušky o pěkný hokej, který se zrovna s Budějovicemi hrál.
Děkujeme za rozhovor.