Jaké jsou vaše první pocity z nového angažmá?
“Mladá Boleslav hraje tenhle rok výborně. Vůbec se nečekalo, že by mohla hrát o play-off, ale opak je pravdou. Tým šlape dobře.“
Prozraďte, jak se vlastně zrodil váš příchod do Mladé Boleslavi?
“Seběhlo se to po pátečním utkání hrozně rychle. Nedostával jsem prostor, tak jsem se rozhodl pro odchod a vedení Plzně souhlasilo. Hledal jsem nový klub a jako první se ozvala Boleslav.“
Čím to, že vám to po skvělých letech v Plzni letos nevyšlo?
“Nešlo mi to od začátku sezony a pak už jsem necítil trenérovu důvěru. Potřeboval jsem změnu, abych věděl, jestli jsem nezapomněl hrát hokej.“
A po duelu s Třincem cítíte, že jste ho hrát nezapomněl?
“Měl jsem dvě vyložené šance, ale nedal jsem ani jednu. Nevím, jestli je to smůlou, nebo čím. Musím zkrátka dávat góly.“
Vedení Mladé Boleslavi vás angažovalo také proto, abyste pomohl týmu v přesilovkách a proti Třinci to hned vyšlo. Byl jste na ledě u obou přesilovkových gólů…
“Jsem jedině rád, že to vyšlo. Na druhou stranu, někdy to tam padá, někdy ne. Díky Bohu za to.“
Na ledě jste si dost rozuměl s Peterem Fanušem. Jste rád za obnovenou spolupráci?
“Je pravda, že jsem s ním hrál dva nebo tři roky v Plzni. Šel jsem do Boleslavi i proto, že jsem věděl, že tu s Peterem můžu nastupovat.“
Takže pro vás vlastně nebylo moc těžké naskočit do zápasu s jiným týmem…
“Ale ano, je to pro mě něco nového. Boleslav je moje první štace mimo Plzeň, celý život jsem hrál doma.“
Děkujeme za rozhovor.
