Nejprve k vašemu povedenému gólu v oslabení. Jak se celá situace přihodila?
Vypadl tam puk, tak jsem s ním jel dopředu. Čekal jsem na Hyčmena (Tomáš Hyka, pozn. red.), až mi najede. Hyčmen šlapal do brány, beci odstoupili, tak jsem jel doprostřed. Pak už jsem to jenom hodil na bránu.
Kde se ve vás vzaly síly po dlouhém oslabení vyrazit do útoku?
Kvůli tomu v létě trénujete. Sezóna je teprve na začátku, takže sílu ještě musíme mít. I když soupeř to byl dneska těžký, podobný Plzni.
V oslabení máte jako tým tendenci puky vyvážet než se jich hned zbavovat. Je to nějaký pokyn od trenérů?
Když se vede 3:0, hráči se puku neštítí a chtějí ho vyvést. To se nám dneska jednou málem vymstilo. Na to si do budoucna budeme muset dávat pozor.
Projevovalo se nějak, že konečně potřebujete doma vyhrát?
Říkali jsme si to před zápasem. Dvě domácí utkání jsme hráli dobře, bohužel jsme prohráli o gól. Dnes jsme to chtěli hrát vice zezadu. To se povedlo.
Jakou roli hrálo to, že jste tentokrát nemuseli dotahovat skóre? Od začátku jste měli zápas de facto ve svých rukách.
Každý mančaft je samozřejmě radši, když vede a výsledek si už jenom hlídá. Odskočili jsme na tři góly. Po brance na 3:1 jsme měli asi dvě minuty výpadek, takže jsme rádi, že jsme to ustáli bez další branky.
Děkujeme za rozhovor.
