Jirko, při pohledu na vaše hráčské statistiky jsem si řekla, že začnu trochu víc zeširoka a ze všeho nejdřív se vás zeptám na Vsetín, kde jste trávil svou profesionální kariéru – dokud tam profesionální hokej neskončil. Od té doby se poměrně dost stěhujete, prakticky každou sezonu. Neříkáte si občas, co by bylo, kdyby to ve Vsetíně dopadlo jinak?
To je na úvod rozhodně netradiční otázka, to jsem nečekal. (smích) Jasně, že si člověk takovou otázku asi občas položí. Co by bylo, kdyby… Ale ve finále nemá cenu nad tím přemýšlet, prostě se to stalo tak, jak se to stalo. Se vsetínským klubem se ty problémy a dluhy táhly už dlouho, a tak byla asi jen otázka času, kdy se něco stane. Řekl bych, že mi to možná i pomohlo. Vyslalo mě to nejrůznějšími směry a já mohl sbírat zkušenosti.
Krom toho si nevybíráte zrovna nejsnazší přesuny. Ze Zlína jste šel do Sparty, kde jste to měl tak trochu rozlité u fanoušků, ze Sparty do Slavie a teď z Chomutova do Boleslavi…
Když to podáte takhle, zní to vážně všelijak. (úsměv) Jsem svým vlastním hráčem, práva na mě nevlastní žádný klub, takže máte pravdu, jsou to všechno moje volby. Na druhou stranu jsem to nikdy neplánoval a ani to nechtěl. Pokaždé se to tak vyvinulo. Na Spartě jsem chtěl a měl zůstat, jenže trenér Jandač odešel do Lva a najednou se všechno během nějakých třech dnů úplně změnilo. Šel jsem do Slavie, kde jsem měl snad ještě lepší sezonu než tu na Spartě, a i tam jsem byl domluvený na další spolupráci, jenže jim pro změnu došly peníze. Bylo to celkem nečekané, dost dlouho jsem pak byl v situaci, kdy jsem nevěděl, co bude. Až pak někdy v srpnu následoval přesun do Chomutova. Což asi ve finále nebylo dobré rozhodnutí…
Jaké byly ty přesuny třeba i z pohledu fanoušků? Speciálně třeba Sparta – Slavia…
Řekl bych, že dneska už to není nic vyloženě netradičního. Nebyl jsem a nebudu jediný, děje se to běžně a i fanoušci už se s tím naučili žít. Krom toho já byl na Spartě jen krátce a rozhodně nejsem žádná velká persona. Kdyby to byl třeba Vejba nebo Brošák (David Výborný a Michal Broš, pozn. red.), určitě by to bylo větší peklo.
Co vaše loňská sezona, kterou jste zahájil v už zmíněném Chomutově?
Asi se tam nepovedla příprava. Sice jsem přišel až po ní, ale jinak si to málokdo vysvětluje… Ze začátku jsme nehráli špatně, ale nevydrželo to. Celkově v tom klubu, mezi hráči nefungovala taková ta chemie.
Sezonu jste dohrával v Berouně…
To byla moje volba. Byl jsem zraněný a vypadl z kádru Chomutova. Byl jsem v té době v Praze, a tak jsem párkrát jel hrát za Beroun.
Váš příchod do Boleslavi byl hned z několika hledisek jedním z těch rozhodně zajímavějších. Nejdřív jste tu měl být, pak zase ne a nakonec opět ano… Jak se to celé vyvíjelo?
První kontakt proběhl už někdy v březnu, pak jsme se jednou dvakrát sešli v dubnu. V té době jsme se ale nakonec nedomluvili, což jsem musel respektovat a na sezonu se připravovat sám s kondičním trenérem. Dělal jsem maximum proto, abych byl připravený hrát, ať už by to bylo kdekoliv. Pak se Boleslav ozvala znovu. Obě strany udělaly nějaké kompromisy a tentokrát to klaplo.
Nemůžu tu otázku vynechat, dřív nebo později by se vás stejně někdo zeptal: Jaké vztahy máte s kapitánem Bruslařů Davidem Výborným? Spousta fanoušků si jistě vzpomene na play-off extraligy 2010, kdy jste jej v zápase Zlín – Sparta poslal k ledu…
Myslím, že máme úplně normální vztah. Normálně se bavíme. Když jsem byl na Spartě, byli jsme spolu na pivu a vyříkali si to. Byl jsem tehdy mladší, ten zápas byl vyhrocený… Bohužel se to prostě stalo. Ale jsme v pohodě.
Boleslav má za sebou dva přípravné zápasy, do obou jste nastoupil... Předpokládám, že extraligové Pardubice a jihokorejský celek High1 byli dva diametrálně odlišní soupeři, že?
To určitě byli. Myslím si, že v Pardubicích jsme to odehráli velice dobře. Nebylo špatné hned v prvním zápase si dokázat, že se můžeme rovnat extraligovým týmům. Že není potřeba mít přehnané obavy a přehnaný respekt. Co se týče těch Korejců, tak to bylo samozřejmě o něčem jiném. Nechci říkat, že by to bylo úplně k ničemu, koneckonců potřebujeme si zvykat na sebe i na nové střední pásmo, ale asi nás to ani nijak zvlášť neprověřilo.
Hrál jste už někdy proti někomu takovému?
(odmlčí se) Teď mě nic nenapadá… Na Spartě s námi trénovali dva Korejci. V rámci takové stáže. Jsou hrozně zapálení, to je fakt. Někteří naši kluci byli naopak u nich a vím, že pak vyprávěli, že se na ně jezdili koukat z celé země.
Každému hráči, se kterým mluvím, pokládám ošemetnou otázku ohledně jeho pozice v týmu. Určitý převis tady totiž je, takže: Jak vidíte sebe a své šance?
Je to na trenérech, kam mě dají. Budu respektovat každý post. A budu se snažit co možná nejvíc pomoct týmu. Jsem obránce, jsem tu od toho, abych bránil. A budu dělat všechno pro to, abych to dělal co možná nejlíp. Všichni chceme, aby Boleslav hrála v jiných patrech, než tomu doposud bylo a to je prvořadý cíl.
Děkujeme za rozhovor.