Tomáši, jak hodnotíte průběh pondělního střetnutí?
Celkově asi pozitivně. Měření sil s Třebíčí jsme brali jako jeden z těch těžších zápasů. Že to bude nebezpečný soupeř se potvrdilo, už když jsme hráli u nich. Chtěli jsme jít brzy do vedení, což jsme si splnili a utkání jsme vyhráli zaslouženě.
Předpoklady vyrovnaného klání se ale nepotvrdily a místy jste soupeře až drtivě přehrávali...
Nemyslím si, že by u nás Třebíč předvedla nějaký podprůměrný výkon, spíš nám to vyloženě sedlo, hráli jsme ofenzivně a důrazně. Podařilo se nám plnit vše, co jsme si do utkání předsevzali.
Proti Třebíči jste vsítil svou stou branku v boleslavském dresu, vzpomenete si i na tu první?
Abych pravdu řekl, tak asi nevzpomenu. To už je opravdu dávno. (úsměv)
Asi jste tajně doufal, že jubilejní gól oslavíte příhodně mezi boleslavskými fanoušky, že ano?
Samozřejmě jsem si to přál a je nádherné, že to vyšlo. Posledních několik utkání - to bylo z mé strany bodové trápení. A tak mi začínalo být jedno, za jakých podmínek, hlavně aby to už konečně přišlo. Kvůli mě, i kvůli týmu.
I přestože se vašemu útoku tolik nedařilo, stále jste dostávali dostatek prostoru v přesilových hrách. Neříkali vám trenér a spoluhráči, ať tam chodíte a už to prolomíte?
To bych ani neřekl. Máme nějaké formace pro početní výhody a ty se snažíme co nejvíc sehrát, chodíme tak od začátku sezóny. Po těch čtyřech zápasech, kdy nám tam nic nespadlo, je fajn, že to proti Třebíči nám to už klaplo.
Vzápětí po vaší trefě byl za střelce označen Milan Mikulík, nebál jste se v tu chvíli možných spekulací ohledně toho, kdy jste nakonec tedy opravdu dosáhl střeleckého milníku?
Osobně jsem za rozhodčím nejel. Myslím ale, že to vidělo dost lidí a já bych nechtěl připsat branku, kterou by dal někdo jiný. I kdyby zůstal Mikuldovi, pro mě by stý gól byl tento.
Budete mít vůbec čas úspěch oslavit?
Ne, oslavy nebudou žádné, jedeme dál. Ve středu nás čeká těžké střetnutí na ledě Ústí nad Labem, tudíž se téměř okamžitě začneme připravovat na další zápas.
Děkujeme za rozhovor!