Martine, vy máte v první formaci docela zajímavou roli, že? Jste to vy, kdo dostane puk před branku, ale pak se něco pokazí. Alespoň do momentu, než se přiřítí Tomáš Nouza a dá gól… Stalo se to už minule proti Mostu a stalo se to i s Litoměřicemi.
Je to tak. To víte, já se mu s těmi statistikami snažím pomáhat. Má za sebou jednu stovku gólů za Boleslav a všichni už mluví o té druhé, tak se s tím snažím něco dělat. V kabině jsme si říkali, že zatím dost zaostává za Messim (hráč fotbalové Barcelony, pozn. red.), ten toho dá za sezonu zatím víc než on... Ne, víte, jak to je? On totiž ví, že jsem střevo, a že to nedám, takže vždycky jede za mnou, protože je mu jasné, že mu z toho něco kápne. Trenér Výborný říkal, že tam normálně vůbec nejezdí, ale co je ve formaci se mnou, jde do toho.
Moc nadšený tím ale bezprostředně poté, co se to stane, nevypadáte. V zápase s Litoměřicemi jste spíš nevěřícně kroutil hlavou.
To jste si špatně vyložila. To bylo nadšením! Mně se hrozně líbí, jak mě se to vždycky nepovede a on se tam přiřítí a pošle to tam. Jsem ochotný to dělat dál, pokud z toho budou padat góly.
Vy už jste to vlastně zmínil, ta první formace je v tuhle chvíli hodně poslepovaná. Vy jste se do ní přemístil až ze třetí. Byla to velká změna?
Ani ne. Vždyť já jsem s Nouzíkem vlastně odehrál celou přípravu. Ještě i ten první zápas proti Litoměřicím jsme hráli spolu, až teprve potom se to tak nějak posunulo. Jezdíme spolu tyhle situace běžně na tréninku, dva na jednoho zkoušíme pořád. Občas to trochu předržuje, je to taková hračička, ale pro mě to určitě není problém. Padi (Aleš Padělek, pozn. red.) je výborný bruslař, ten se přizpůsobí hodně rychle. Takže mně to vyhovuje, jsem spokojený.
Pojďme k Litoměřicím. V tom utkání nebyl snad jediný moment, kdy byste věc neměli vyloženě pod kontrolou. Ten jediný gól byl dost smolný, dá se říct nešťastný odraz…
Myslím, že je to přesně, jak jste řekla. Mají spoustu mladých a snaživých kluků, kteří dobře bruslí. Ale my jsme dost zkušené mužstvo, abychom tohle dokázali zvládnout. Věděli jsme, že zvlášť ti sparťani, co mají v sestavě, se budou snažit prosazovat sami, a že když si je pohlídáme, bude to v pohodě. Oni zas až tolik šikovní nejsou, to by hráli extraligu.
Na druhou stranu těch faulů a následných oslabení bylo poměrně dost, že? Tou druhou třetinou jste se spíš probránili…
Bylo toho dost. Pak je to mužstvo bohužel docela rozhozené. Pár lidí sedí, pár lidí chodí na led, čtvrtá formace nehraje… Předtím jsme hráli dobře kombinačně, potom už jsme spíš jen bránili, tak nějak nám nic jiného nezbývalo. Trenéři nás ohledně toho nabádají, abychom se tomu vyvarovali, ale… Poručte si někdy uprostřed vřavy na ledě, že?
Když se to vezme kolem a kolem, tak to vlastně nic neznamená, vyhráváte, ale přeci jen – Roman Will už mohl mít poněkolikáté čisté konto a opět nic z toho. Nemrzí to i za něj?
Vždyť by zpychnul! Je mladý, tak občas nějaký ten gól dostat potřebuje. On by si na to moc zvyknul a pak by se divil, když by tu nulu neměl. A navíc by furt jenom platil do pokladny! (smích) Ne, tak… Samozřejmě je to pro toho gólmana lepší. Tentokrát to byl takový hloupý odraz, to se prostě občas stane. Zas nemůžeme řešit každý takový detail, to bychom se za chvíli rozložili.
Děkujeme za rozhovor.