Michale, v čem vidíte hlavní příčinu tak vysoké prohry s Libercem?
Zápas s Libercem je v poslední bohužel už asi čtvrtý zápas, kdy jsme od začátku prohrávali, kdy se nám od začátku nedařilo… Sice do utkání vždycky vstoupíme takovou poctivou hrou dozadu, ale pak se najednou dostaneme do takového stavu, že prohráváme o dva tři góly. Hlavně doma se pak hraje o to hůř, protože soupeř sem většinou přijede hlavně bránit.
Ve druhé třetině hrála Boleslav skoro dvouminutovou dvojnásobnou přesilovku, branku ale nedala a navíc se po vypršení trestů prosadil Liberec… Byl to podle vás zlomový okamžik?
Samozřejmě, že z takhle dlouhé přesilovky pět na tři prostě musí být gól… Takže ano, tam se to asi zlomilo. Pokud se neprosadíte v takovéhle šanci a pak ještě sami inkasujete, tak tomu ani jinak být nemůže.
Marek Pinc byl dneska pro Boleslav nepřekonatelnou hradbou. Čím to bylo?
To není jen Marek Pinc a tenhle zápas. Trenéři nám to říkají prakticky pořád, že strašně málo střílíme na branku. A je logické, že čím méně gólmana ohrozíte, tím je menší šance, že to tam spadne. Prostě musíme víc střílet…
V poslední době vám to v domácích zápasech tak trochu skřípe. Možná se dá říct, že venku hrajete dokonce líp…
Když jsme se v posledních domácích utkáních dostali do té dvou nebo třígólové ztráty, tak se nám strašně těžce zvedalo. Ono to vlastně v tomhle směru platí obecně, protože soupeř nejede na venkovní kluziště tvořit, on to jede zabetonovat, kazit domácím… Takže my jsme vlastně šli pokaždé do plných. A tím jsem odpověděl i na to, proč se nám venku daří relativně lépe – jedeme kazit hru a nikam se neženeme. Takže jsme teď bohužel v situaci, kdy vozíme z venku víc bodů, než kolik jich uhrajeme doma…
Děkujeme za rozhovor.