Michale, s Chomutovem jste vychytal druhou nulu v řadě. To je v soutěži, jakou je baráž, slušná bilance, souhlasíte?
Nula je fajn, ale pro mě to nic neznamená. Důležité je jenom to, že z každého toho zápasu bereme tři body. Stejný cíl budeme mít i v úterý s Olomoucí. To jediné mě teď zajímá. Musíme ty zápasy zvládat jako celek, v úterý do toho půjdeme zase od začátku. Když to nezvládneme, tak mi tahle nula, ani ta předchozí, k ničemu nebude.
Ona je to vlastně práce celého týmu, že? Obrana vám hodně pomáhala, všechno fungovalo…
Nejen obrana. Celé pětky hrají zodpovědně, blokují střely, když něco vyrazím, okamžitě to dávají pryč. Hrajeme super defenzivně a na druhou stranu poměrně dost gólů dáváme. V tomhle směru si v tuhle chvíli vážně není na co stěžovat.
Jak moc jste se v utkání s Chomutovem tedy cítil vytížen?
Nejhorší to bylo ve druhé třetině, kdy jsme dvakrát za sebou hráli ve dvojnásobném oslabení. Navíc hodně dlouhém, dohromady to dalo pomalu rovné čtyři minuty. Tam jsem se zapotil trochu víc. Ale kluci přede mnou odvedli neskutečnou práci. Škoda, že se v Čechách nevedou statistiky, kolikrát kdo zablokoval střelu. Myslím, že by měli minimálně stejný počet zákroků jako já těch brankářských.
Když už jsme u toho – když to vezmeme kolem a kolem, tak se před vámi drtivou většinu času strávila jedna obranná trojice, že?
Je to tak. Pepa Jindra, Petr Chaloupka a Martin Koudelka. Oni na to vážně mají buňky, jsou dobří. Do všeho padají, všude jsou. A zároveň mi nepřekáží ve výhledu, to je strašně důležité. Když gólman nevidí, nemůže nic chytit.
Řekl byste, že Boleslav je teď psychicky opravdu nahoře?
Myslím, že ano. Když vyhráváte, vždycky jste psychicky nahoře. A když vyhráváte tímhle způsobem… Ale jak už jsem řekl, je to parádní, jenže je potřeba pustit to z hlavy. Před námi jsou ještě dva zápasy. Teprve potom budeme vědět, jak moc se můžeme nebo nemůžeme plácat po ramenou.
Neříkáte si, jestli tenhle doslova střelecký i bodový výbuch přeci jenom nepřišel maličko pozdě?
Nemyslím si. Samozřejmě jsme na tom mohli být líp, ale tak je to vždycky, ne? Pořád jsme ve hře a to je to podstatné. Myslím, že jsme měli docela špatný los. Ten začátek venku nám prostě nesedl. Přitom bych neřekl, že jsme hráli špatně, prostě jsme jen nedávali góly.
Vaše jméno v zápase s Chomutovem vyvolával celý stadion. To není tak docela běžná věc. Jak jste to vnímal?
Chci za to strašně poděkovat. Musím říct, že mě to překvapilo. Fanoušci s tím začali už nějakých deset minut před koncem. Snažil jsem se to gesty mírnit, bál jsem se, aby se to nějak nezakřiklo. Ale byl to krásný pocit. Moc děkuji.
Děkujeme za rozhovor.