Chvíli poté jste přesto inkasoval kontaktní gól. Chomutov hrál v tu chvíli přesilovku 6 na 3. To není obvyklé, že?
“Je to situace, která se nestane v každém zápase. Výborně to zahráli. Na přihrávku před branku jsem šel víceméně naslepo a Hruška to navíc trefil skvěle nad rameno k tyči. Těžko s tím šlo něco dělat.“
Závěr byl vůbec hodně hektický, souhlasíte?
“Udělali jsme zbytečná vyloučení a mohlo nás to ještě mrzet. Kdyby se ještě skóre otočilo, byla by to strašná škoda. Nesmí se nám to stávat.“
Poprvé vstřelil úvodní gól Chomutov. Nebál jste se, co to může udělat s týmem?
“Abych pravdu řekl, klukům jsem věřil. Ve středu jsme hráli výborně a doufal jsem, že stejně dobře budeme hrát i čtvrtý zápas. To se potvrdilo a jsem za to hrozně rád.“
Dvě výhry v Chomutově, to bylo vaše tajné přání, nebo ne?
“Tajně jsem v to doufal, takže se mi splnilo přání. Ale říká se, že poslední krok je vždycky nejtěžší a my ho chceme zvládnout už teď doma. Nemyslím na nic jiného.“
Ale vypadá to, že se vám o trochu více daří venku…
(směje se) “Možná to tak je, ale doufám, že teď budeme hrát dobře i doma.“
V čem je podle vás rozdíl mezi domácím a venkovním prostředím?
“Těžko říct. Možná jsme venku méně svázaní. Ale fakt nevím.“
V neděli by to chtělo co největší diváckou podporu, nebo ne?
“To určitě, ale ono je to těžké. V play-out jsme nehráli dobře, lidé to viděli a teď se jim asi na baráž moc nechce. Snad jsme je výhrami v Chomutově povzbudili a přijdou.“
Děkujeme za rozhovor.