Richarde, nakonec to byla vaše trefa, která rozhodla o důležitém bodu navíc pro Boleslav. Byl jste hodně vyklepaný?
Věřil jsem, že kdybych dostal šanci, tak to dám. Jsem rád, po mě trenéři sáhli a mohl jsem jet. Byla tam spousta dalších kluků, kteří chtěli jít, takže to určitě nebyla samozřejmost. Udělal jsem to přesně tak, jak jsem chtěl, takže spokojenost.
Roman Will: „Myslel jsem si, že si trenéři dělají legraci, když se na mě podívali. Smáli se, takže mě v první chvíli fakt nenapadlo, že vážně chtějí, abych tam šel.“
Marian Jelínek: „Romana Willa jsme nasadili z prozaických důvodů: Michal chytal famózně, ale dostal hned první gól. Navíc dva měsíce nechytal a tohle už byl čtvrtý zápas v řadě, viděl jsem ho dvakrát si jít pro hroznový cukr. Vycítili jsme, že toho má plné zuby. Bylo to intuitivní, tohle logiku snad ani nemá.“
A jak jste k tomu nájezdu tedy přišel? Řekl jste si o něj?
Ne, neřekl. Domluvil mi to Michal Valent. (smích) Ptal se mě, jestli jedu. Já jsem řekl, že ne, ale že bych klidně jel. Tak on šel a řekl jim to.
Překvapivým tahem byla i výměna boleslavských brankářů, po první sérii nahradil Michala Valenta Roman Will. Viděl jste, proč k tomu došlo?
Úplně přesně ne, rozhodli se tak trenéři. Michal napoprvé bohužel inkasoval a možná tam už byl i trochu znát ten velký zápřah, který od návratu po zranění podstoupil. Každopádně to byl dobrý tah, vyšlo nám to.
Možná dokonce dvojitý dobrý tah, že? Protože kdyby Michal Valent chytal, pravděpodobně by vám u trenérů nedomluvil ten nájezd, že?
To je dost možné. (úsměv)
Myslíte si, že Roman Will před nájezdy počítal s tím, že by mohl jít chytat?
Určitě o tom na střídačce nic nepadlo, takže asi ne, nepočítal. Ale to byste se měli zeptat spíš jeho. Každopádně se s tím ale popasoval skvěle.
Jak moc jsou nakonec tyhle dva body cenné?
Hodně. V naší situaci je teď sakra důležitý každý bod a proti Kladnu se nám podařilo urvat dva, takže já říkám zaplaťpánbůh. V Chomutově jsme ztratili vyhraný zápas, což v sobě samozřejmě pořád trochu máme. Řekli jsme si, že to musíme odčinit, což se – dá se říct – povedlo.
Kladno jste doma porazili 6:1. V čem to tentokrát bylo jiné?
Každý zápas je jiný. V Boleslavi nám tam napadaly góly, načež jsme se už mohli uklidnit a hlídat si situaci. Tady to prostě tak nešlo, navíc doma tentokrát bylo Kladno, takže takovou tu výhodu měli oni. Neřekl bych, že my sami jsme hráli nějak jinak, jen to prostě tentokrát nešlo stejně.
Máte za sebou čtyři kola baráže. Jak se na ně vy osobně díváte? Jste něčím překvapen?
Neřekl bych. Tušil jsem, že to bude vyrovnané. Věděl jsem, že jak my, tak Olomouc máme na to hrát s těmi extraligovými mančafty, což zatím potvrzujeme. Právě Olomouc nám teď bohužel trochu odskočila, ale v pátek hrajeme u ní a prostě musíme vyhrát, abychom to zase dotáhli.
Říkáte, že je to vyrovnané, ale ono tak docela není. Kladno už zaostává celkem dost…
Máte pravdu, myslel jsem to spíš z hlediska prvoligových týmů vůči těm extraligovým. Co se týče přímo Kladna, tak to pro mě určitě překvapení je. Ale je to jejich problém, ne náš. My s tím naopak musíme počítat a fungovat a samozřejmě se toho snažit využít ve svůj prospěch. Chceme do extraligy a nebudeme řešit, přes koho povede cesta.
Probíhají v kabině nějaké kalkulace bodů?
Vůbec ne. Jednak koukáme sami na sebe a na své zápasy a jednak vím, že loni kluci nějaké kalkulace dělali, počítali, kolik toho ještě musí uhrát, aby byli v klidu, a pak to nevyšlo. Takže letos se řeklo, že nic takového dělat nebudeme.
Děkujeme za rozhovor.