Martine, v krátkosti prosím zhodnoťte právě utkání se Spartou...
Vyhráli jsme, máme tři body, nic víc není důležité.
Z vaší strany vyvedené dvě třetiny, v té poslední ale došlo k již tradičním komplikacím a Sparta snížila. Co se stalo?
Chyběla nám disciplína, asi jsme si mysleli, že už je po zápase a trochu jsme polevili. Sparta se naopak zvedla a naši liknavost potrestala. Naštěstí jsme se včas vzpamatovali a vítězství si v závěreční třetině pohlídali.
Vy sám jste k vítěznému průběhu přispěl výstavní brankou, navíc to byla vaše vůbec první extraligová. Otázka, jestli z ní máte radost, je asi zbytečná, že ?
Radost samozřejmě mám, daleko více ale z toho, že jsme vyhráli.
Tomáš Divíšek vám přivezl puk, jak s ním naložíte?
Ještě nevím, možná ho někde vystavím, možná věnuji rodině. Každopádně to byl skvělý pocit, navíc když mi ho dovezl a předal takový hráč, jakým je Tomáš. Mě to v tu chvíli vůbec nenapadlo.
Před vaší trefou jste ale prožíval pocity zcela opačné, to když rozhodčí nařídil za váš faul na Hromase samostatný nájezd...
Už mi nic jiného nezbývalo. Do hry jsem naskakoval v okamžiku, kdy už byl hráč přede mnou. Zkusil sem ho zastavit, bohužel to dopadlo, jak to dopadlo. Naštěstí to Schwarzik (Marek Schwarz, pozn. red.) vychytal.
Vy jste nyní tři zápasy kvůli trestu za faul na Bělohlava nuceně odpočíval. Na led jste se musel těšit, že?
Strašně moc, já jsem takový dřevák. Když déle nehraji, vytuhnu a chvíli mi trvá, než se dostanu zpět do zápasového tempa. Je fajn, že už mám trest za sebou a mohl sem nastoupit.
Vaše reakce na fakt, že Kladno prohrálo?
Stejná radost, jako z našeho vítězství. Každý posun na úkor Kladna je pro nás existenční záležitost.
Děkujeme za rozhovor!