Pavle, máte za sebou první semifinálový zápas s Třebíčí. Můžete už nyní zhodnotit, jak moc to byl rozdílný soupeř oproti Benátkám?
Hra Horáků je na rozdíl od Benátek taktičtější, s nimi se bojuje o každý centimetr ve středním pásmu a zápas většinou rozhodují brejky. Na rozdíl od našeho čtvrtfinálového soupeře také nehrají až tak důrazně do těla, je to spíše bruslivý a technický hokej. Zkrátka, bylo to odlišné, ale zvládli jsme to, a to je v tuto chvíli nejdůležitější.
V loňské sezoně jste za Boleslav ještě nehrál, přišel jste až v průběhu října. Přesto se ale asi v kabině mluvilo o tom, že se po roce proti sobě v semifinále postaví opět tito dva soupeři, nebo ne?
Kluci, kteří tu hráli i loni samozřejmě ví své, oni ty zápasy zažili. Já sice ne, ale i tak jsme se jako tým snažili hrát tak, abychom vyhráli. První krok jsme udělali, ale zítra se hraje znovu.
Do Boleslavi jste přestoupil z Brodu, který Třebíč ve čtvrtfinále celkem rychle porazila. Nedostal jste třeba nějaké tipy, „jak na Třebíč“ od bývalých spoluhráčů?
Ne, to bohužel nedostal. (úsměv) Z Brodu jsem s nikým nemluvil. Na to si zkrátka musíte přijít sami, protože každý zápas je jiný a zvlášť ty v play-off. Samozřejmě jsme věděli, jak Třebíč hraje, znali jsme ji ze základní části. Náš videokouč měl k dispozici i videozáznamy jejich hry z různých zápasů, takže jsme teoreticky věděli, jak hrají a mohli jsme se na to připravit. A musím říct, že ta naše příprava se vyplatila, protože Třebíč přijela s tím, co jsme od ní očekávali, a tak jsme na ni hráli to, co jsme potřebovali.
Třebíči se jak v sezoně, tak právě proti Brodu hodně dařilo venku. Právě s Rebely získala hned v úvodu čtvrtfinále dvě důležitá vítězství, která zřejmě rozhodla. Berete proto tento úvodní bod jako velmi cenný?
Musím říct, že jsme to měli v hlavách. Přijeli sem s tím, že nemají, co ztratit. Možná jsme si to až příliš uvědomili ve druhé třetině, když Třebíč srovnala. Naráz se mohlo zdát, že jsme dostali trochu strach, že by se na nás mohli vytáhnout i tady. Ale pak jsme se srovnali a hráli opět to svoje.
Celý zápas byl z vaší strany velmi disciplinovaný. Dostali jste nějaké speciální pokyny ze strany trenérů?
Říkali jsme si, že si musíme dávat pozor na fauly, protože soupeř má hodně dobré přesilovky, ve kterých může naši nedisciplinovanost potrestat. Snažili jsme se dostát těmto pokynům a povedlo se.
Již v posledním zápase proti Benátkám se do sestavy vrátil kapitán týmu David Výborný. Proti Třebíči dokonce vstřelil úvodní branku. Je hodně znát jeho návrat do sestavy?
Možná se budeme opakovat všichni z týmu, ale ano, je to znát. Jsme rádi, že ho v sestavě opět máme. Je to výborný hráč a tahoun mužstva a v prvním semifinálovém zápase to jen potvrdil.
V utkání jste nevyužili dvojnásobnou přesilovku pěti proti třem. Nemrzelo vás to v závěru, kdy Třebíč snížila?
Možná trochu, ale neřešili jsme to. V takové chvíli se tím nesmí člověk nechat ovlivnit, protože hra běží dál. V té přesilovce jsme nějaké střely měli, ale gól tam nepadl. Musím říct, že je to občas trochu o štěstí. Třebíč to výborně odbránila, takže jsme to měli o to těžší.
Horákům kryje záda výborný Martin Falter. Boleslav na něj poslala 36 střel, přičemž na boleslavskou klec šla bezmála pouhá polovina tohoto čísla. Myslíte, že právě on je tím, kdo vám bude dělat největší problémy?
Martin je zkušený gólman, který má výbornou formu. Nemyslím si ale, že by celá série a potažmo úspěchy třebíčských hráčů stály jenom na něm. Třebíč výborně brání, bruslí, hlídá si střední pásmo. Těch faktorů, které budeme muset zlomit, je určitě mnohem více.
Na závěr se zeptám – co udělat pro to, aby tu druhé utkání bylo minimálně stejně tak dobré jako to první?
Musíme střílet, bez toho to nejde. Jak se mezi námi hokejisty říká – není ranky, není branky. (úsměv)
Děkujeme za rozhovor.
