Máte za sebou první semifinálový zápas. Jaký byl?
Tak určitě těžký. Zase jsme delší dobu nehráli, což bylo také chvilku maličko znát. Věděli jsme, že Brno je velice technické mužstvo, se kterým nebude snadná práce. Hrají hodně přes střed, to nám občas dělalo potíže. Ale nakonec jsme na to našli alespoň prozatímní recept jak pohybem, tak střelami.
Co se stalo v té druhé třetině? Vedli jste 2:0 a najednou bylo vyrovnáno.
To se prostě stane, hokej je rychlá hra a k nám už tyhle zvraty i tak trochu patří. Jedna nepovedená přihrávka, rozpačitější přesilovka, trocha nekoncentrovanosti a bylo to 2:2. Nicméně my musíme hrát v klidu svůj hokej a jít si za svým. Play-off se hraje na drobnosti a ty zkrátka rozhodují.
Ten třetí gól rozhodl. Byl jste na ledě nebo viděl jste, jak padl?
Na ledě jsem nebyl a ani jsem neviděl, jestli to někdo tečoval. Ale Richard to nahodil od mantinelu na bránu a tak trochu i šťastně to tam propadlo. My jsme si řekli, že budeme hodně střílet. V první třetině se nám to dařilo plnit, ve druhé ta snaha trochu opadla. V závěrečné dvacetiminutovce jsme se do tohoto stylu zase dostali a to rozhodlo.
Brno předvedlo skvělý závěr, závar skoro jako z učebnice. Báli jste se o výsledek?
Bojíte se nebo se nebojíte… To se snad ani tak nedá říct. Věděli jsme, co nás s Brnem čeká a museli jsme se tomu postavit, jestli chceme vyhrát. Člověk musí věřit, spoléhat se jeden na druhého, vyhazovat jednoduše puky a nepouštět se do nějakých ztřeštěností.
Děkujeme za rozhovor!