Davide, dovolím si začít maličko odlehčeně: Když jsme spolu naposledy mluvili po pátečním zápase s Vítkovicemi, prohlásil jste, že „jdete na Plzeň“. Tehdy jsem to pochopila tak, že myslíte pivo, ale teď to vypadá, že umíte věštit…
(úsměv) Prorok nejsem. Ale faktem je, že nějaké tušení, možná pocit, tam byly. Říkal jsem si, že Plzeň by pro nás z těch týmů, se kterými jsme do předkola mohli jít, tím nejtěžším možným soupeřem. A myslím si to pořád.
Takže Plzeň jste vyloženě nechtěl?
Myslím, že se každému určitě vybavily ty dvě dardy, které jsme od Plzně dostali. Když to tak nějak shrnu, byly to jedny z těch největších potup, jakými jsme si museli letos projít. Takže jak říkám, prostě aktuálně nejtěžší možný soupeř.
Panovala velká nervozita? Přeci jen Boleslav v play-off, nebo tedy v předkole, ještě nikdy nebyla…
Musím přiznat, že na rozbruslení nějaká ta nervozita znát byla. Přeci jen tam máme spoustu kluků, kteří tohle nikdy nehráli. Ale vstoupili jsme do toho dobře. Například perfektně zahrála ta mladá, čtvrtá lajna.
Vzdor tomu, že se oba týmy letos už čtyřikrát potkaly, první třetina byla tentokrát hodně opatrná. Jako kdybyste se teprve oťukávali…
Je to tak. Ono se to sice dost často jen tak říká, ale je to tak – tohle je jiná soutěž, začíná se od začátku. A tak prostě nikdo nechtěl udělat tu první chybu. Nikdo nechtěl dostat ten první gól.
Na co jste si řekli, že si musíte dávat největší pozor?
Věděli jsme, že jsou hodně šikovní v přesilovkách. Což se potvrdilo, dali nám v nich tři góly. Nechtěli jsme moc chodit do oslabení. A hlavně jsme Plzeň nechtěli pustit do vedení.
Natřikrát jste šli do vedení, dvakrát Plzeň dokázala prakticky okamžitě vyrovnat. To trochu podtrhne nohy, že?
Je to tak, sami sebe jsme sráželi. Vždycky jsme je po nějaké minutě hry nechali vyrovnat. Ale myslím, že jedna z těch pozitivních věcí, které bychom si z tohohle zápasu měli odnést, je ta, že nás to nepoložilo. Že jsme v sobě pokaždé dokázali najít sílu a dát další gól, a že jsme se drželi své hry.
Co jste si říkali před třetí třetinou, do které jste šli s vedením 4:2, ale která byla nakonec ještě hodně dramatická?
Že se nám nesmí stát to, co se nám nakonec stalo. (hořký úsměv) Trenéři nás na to upozorňovali, měli jsme to odehrát jinak, lépe. Nechtěli jsme to rozhodně honit na rozdíl jednoho gólu. Vlastně zaplaťpánbůh, že jsme dali ještě ten pátý.
Co si z toho všeho odnést dál?
Ponaučení z té třetí třetiny. Pak si dávat větší pozor na jejich přesilovky. A hlavně zůstat nohama na zemi.
Vy sám jste zaznamenal čtyři kanadské body, z toho dva parádní góly. Řekl byste, že jste ten typ hráče, který v play-off ještě maličko naroste?
Ironií je, že já se v tomhle zápase necítil vůbec dobře. Nebyl jsem ve své kůži. K těm gólům jsem přišel tak trochu jako slepý k houslím. Vždycky jsem byl ve správnou dobu na správném místě.
Mnohé překvapila poměrně nízká návštěva domácího publika, díky čemuž byli dobře slyšet fanoušci Boleslavi. Zaznamenali jste to?
Jo, zaznamenali. Naši fanoušci jsou skvělí. Hrozně věrní. Chceme vyhrávat kvůli nim.
Co vás po prvním zápase v Plzni čeká?
Spíme tady, takže nějaká rehabilitace, kolo, výběh… Přejezd na hotel, večeře, jedna Plzeň a jdeme spát.
Začátek toho předkola začal možná až nad očekávání. Panuje tedy spokojenost?
Možná tak na chvíli, na hodinu nebo dvě po zápase… Déle už nemá smysl to řešit. Plzeň je pořád favorit a bude to strašně těžké.
Ve čtvrtek si ale určitě půjdete pro druhý bod?
Budeme se o to snažit.
Děkujeme za rozhovor.