Borisi, tentokrát jste zažili opačný vstup do utkání, než v posledním zápase se Spartou, co se stalo?
Liberec začal s nepříjemnou hrou, dlouho jsme na ní nemohli najít odpověď. Tygři lépe bruslili, hráli více do těla. Až zhruba od poloviny zápasu jsme se začali dostávat více do hry.
Dnes Boleslav srážely fauly. Severočeši dokázali potrestat tři z šesti vyloučení domácích hráčů...
To máte pravdu. Bohužel, počet trestů není zase tak vysoký, ale týmu jako Liberec nemůžete nechat ani to. Ta přesilovková formace kolem Nedvěda pracuje skvěle.
Zatímco vy jste měli pětidenní pauzu, hosté sehráli tři utkání ve čtyřech dnech. Myslíte, že ten vstup do utkání ovlivnila vaše nerozehranost?
Na to se nesmíme vymlouvat. Sezóna je rozehraná, nemůžeme koukat na to, jestli je nějaká pauza nebo ne a být připraveni.
Vaši vyrovnávací trefu musel posvětit až viderozhodčí, můžete situaci popsat z vašeho pohledu?
Natlačil jsem se s pukem do brankoviště a tam mě strčil na brankovou konstrukci jeden z libereckých beků. Rozhodčí se radili poměrně dlouho, takže nervy pracovaly. Nakonec ale gól přeci jen uznali.
Po chvilce se ale Liberec, jak jinak než v přesilovce, opět dostal do vedení a vy jste museli sáhnout ke hře bez brankáře. Když jste hodil hůl puku do cesty, uvědomoval jste si nové pravidlo o technické brance?
Promiňte, ale to bych raději nechal bez komentáře.
Hrál jste proti svým bývalým spoluhráčům, jaký to byl pocit?
Zvláštní. Hrajete proti svým přátelům, spoustu lidí z Liberce ještě znám. Proti svému bývalému celku se chce každý vytáhnout. Mrzí mě, že jsme nedokázali vyhrát.
Děkujeme za rozhovor!
