Abychom byli féroví, je potřeba říct, že v Mladé Boleslavi se už jednou nejvyšší hokejová soutěž hrála. Mladoboleslavský SK tehdy patřil k osmi nejlepším mužstvům Československé republiky a od roku 1937 hrál první dva ročníky ligy – tenkrát nejvyšší soutěže. V prvním ročníku se ještě Boleslav, hrající na přírodním ledě, zachránila, v druhém sestoupila. Posléze všechno zastavila 2. světová válka.
Hokej ve 30. letech byl ale něco dočista jiného, stejně jako organizace, která na Štěpánce působila, politická situace byla taktéž zcela odlišná. Proto lze směle říct, že postup do extraligy 19. dubna 2008 byl první. A mnohým fanouškům, hráčům i členům současného managementu zůstal pořád ještě čerstvě a především silně zapsaný v srdci.
Jak šla sezona 2007/2008
Po nepříliš povedené sezoně 2006/2007, která byla hráči i vedením vyhlášena jako za špatně pojatou, se tentokrát mělo začínat se zcela novou koncepcí. Cílem bylo vytvořit pevné jádro mužstva, které si na sebe zvykne, sehraje se a vytvoří tak perfektně šlapající tým. S boji o extraligu se tehdy počítalo v horizontu příštích dvou let.
Ke zkušeným a již osvědčeným jménům jako byli Richard Král, Tomáš Nouza, Josef Jindra či Filip Šindelář přibyli například Milan Mikulík, Martin Růžička, Lukáš Handlovský a další.
Objevilo se mnoho spekulací, že odehrát velkou část základní části první hokejové ligy na cizím zimním stadionu, ale zároveň vlastně v domácím prostředí, nebude pro mladoboleslavské hokejisty to pravé (boleslavský zimní stadion tehdy procházel rekonstrukcí, a tak hráli v Benátkách nad Jizerou), opak byl ovšem pravdou! Přibrzdit Boleslavské v jejich jízdě zvládlo až na konci listopadu Vrchlabí, které tak Středočechům narušilo sérii devatenácti vítězných zápasů.
7. listopadu hlásila tehdejší Zlatopramen Aréna konečně bojovou pohotovost a hráči v zelenobílých dresech v ní plynule navázali na své úspěchy z Benátek nad Jizerou. Překvapení však přišlo odjinud. Snad všechny šokovalo rozhodnutí hlavního trenéra A týmu Jana Votruby odejít do Ústí nad Labem – týmu, o kterém bylo už tehdy jasné, že bude téměř jistě soupeřem vítěze 1. ligy v bojích o extraligu. Bruslaři reagovali povoláním Petra Kaňkovského z Jihlavy, ke kterému se přidal stávající asistent Leo Gudas. Volba to byla více než dobrá! Boleslavští pod vedením nového kouče neztratili již ani jeden zápas základní části a v jejím finiši si už s přehledem hlídali prvenství ve skupině Západ. Tým také ještě doplnila důležitá dvojice Pavel Šebesta a Daniel Boháč.
A jsme v play-off. Série s Havlíčkovým Brodem, čtvrtfinále, byla ještě relativně snadnou záležitostí, v níž Bruslaři soupeře zlomili hlavně ve druhém a třetím utkání, která vyhráli v prodloužení. Při zpětném pohledu byla nejošemetnější záležitostí semifinálová série s Kometou Brno. Platila domácí neporazitelnost, rozhodnout musel až sedmý zápas. A to až na hranici už beztak praskajících nervů – Boleslavští zvítězili gólem Richarda Krále v prodloužení. „Kometa představovala vůbec nejtěžšího soupeře, na jakého jsme narazili. Přemýšlet v tu chvíli o tom, že to nemusí vyjít, by asi nebylo dobré. Teď zpětně si to ale musíme přiznat všichni,“ řekl tehdejší kapitán Král.
Finále s Chomutovem Středočeši zvládli možná trochu překvapivě v nejkratším možném čase, tedy 4:0 na zápasy. Zlomový byl třetí duel, kdy Bruslaři otočili vývoj zápasu ve svůj prospěch na ledě soupeře. Nouza vyrovnával na 5:5 v 59. minutě utkání (a završil tak hattrick). V nájezdech rozhodl Král.
Barážová série s Ústím nad Labem a Janem Votrubou na střídačce Lvů začala 11. dubna na severočeském ledě a Bruslaři v tomto zápase padli děsivě 0:4. Hráči i trenéři slibovali, že hned druhý den nastoupí jiné mužstvo. Stalo se. Následující čtyři utkání – potřebné k postupu do extraligy – už vyhrál BK Mladá Boleslav. A nastoupil na novou cestu – extraligovou.
Komentovaný sestřih ČT baráže 2007/2008
Zajímavosti sezony 2007/2008
- Týmy v 1. lize byly v této sezoně rozděleny na dvě skupiny – Západ a Východ. V první části hrála Boleslav pouze s týmy ze své skupiny Západ, ve druhé části hrála s týmy z východní skupiny a ve třetí části základní části se vrátila opět k týmům své skupiny. Existovalo tehdy dokonce předkolo play-off. To ovšem Bruslaři díky svému skvělému postavení v tabulce hrát nemuseli.
- Boleslavští hokejisté museli kvůli rekonstrukci mladoboleslavského zimního stadionu považovat za své domácí působiště nedaleké Benátky nad Jizerou – a to až do začátku listopadu. Na zápasy jezdily z Boleslavi speciálně vypravené autobusy pro fanoušky.
- V září 2007 dostal své jméno maskot mladoboleslavského hokeje, které platí dodnes – Embík.
- Trenér Jiří Votruba, který zpočátku sezony vedl Bruslaře, přešel v prosinci do Ústí nad Labem, které už tehdy velmi výrazně tušilo, že bude hrát baráž. Do paměti fanoušků se tak bohužel zapsal hlavně jako velký zrádce. Na střídačce Boleslavi jej posléze nahradil Petr Kaňkovský.
- V lednu 2008 Bruslaři oslavili 100 let od svého založení. V rámci oslav volili Hokejistu století. Stal se jím Jaroslav Buřil.
- Veřejnost o tom tehdy nevěděla, ale Bruslaři byli v únoru 2008 tužit partu na horách. Nebylo to nařízení klubu – prostě chtěli.
- Bodově nejúspěšnějšími hráči byli – jak jinak – Richard Král (42 bodů) a Tomáš Nouza (41 bodů).
Pojďte si zavzpomínat
Reportáž z rozhodujícího zápasu baráže: Boleslav nedala v pátém utkání Ústí šanci a postupuje do extraligy!
Online přenos z rozhodujícího zápasu baráže: 5. zápas baráže: UNL - MBL 1:7
Fotogalerie sezony 2007/2008: Fotogalerie sezony 2007/2008
Společná historie s Ústím: Ústí nad Labem - noční můra nebo svítání na lepší časy?
Cesta za extraligou – 1. část: Ovládli jsme základní část a domácí prostředí
Cesta za extraligou – 2. část: Vítězí jednotný tým a síla mužstva
Jak na sezonu 2007/2008 vzpomíná Richard Král
V sezoně 2007/2008 se podařilo přepsat dějiny boleslavského klubu. Přitom až do začátku listopadu jste museli domácí zápasy hrát kvůli opravám boleslavského stadionu v Benátkách nad Jizerou. Bylo to složité? Jak vzpomínáte na tu příšernou zimu?
To bylo šílený. Vzpomínám si, že jsme tam hrávali. Já osobně jsem tedy byl ze začátku sezony zraněný, ale nějaké zápasy jsem tam odehrál. No, jak bych to popsal, je tam opravdu ukrutná zima. Asi dva roky zpátky jsem tam byl, podívat se na zápas. A to bylo snad ještě horší, předtím jsem se aspoň hýbal. (smích)
Za celou základní část jste prohráli jen dva domácí zápasy a čtyři venkovní. Byli jste rozjetý vlak. Dokážete říct, v čem tkvěl váš úspěch?
Velice dobrá parta. Vzpomenu – Tomáš Nouza, Jirka Gombár, Šindy (Filip Šindelář, pozn. red.) v bráně, Pepa Jindra a další. Všechno to byli výborní kluci, kteří opravdu měli zájem, drželi ten tým a směřovali ho tam, kam měl jít. Navíc na podmínky 1. ligy jsme měli opravdu velice kvalitní tým.
Ve čtvrtfinále jste 4:0 na zápasy porazili Havlíčkův Brod, v semifinále jste ale najednou mohli o všechny sny přijít. Rozhodující semifinálový zápas byl nakonec infarktový. Za stavu 1:1 se šlo do prodloužení. V něm jste dal jeden z nejpamátnějších gólů v historii klubu. Vzpomenete si na něj?
Jojo, vzpomínám si na něj úplně přesně. Šnáblík (Robert Schnabel, pozn. red.) střílel od modrý, já jsem do toho dal hokejku, někde tři čtyři metry od brány. Tečoval jsem jeho střelu někam pod břevno.
Obrovskou sílu jste ukázali i ve finále s Chomutovem, kde jste otáčeli už zdánlivě ztracené zápasy a znovu vyhráli 4:0. Když se podíváme na střelce a asistenty gólů ve třetím zápase je to samý Král, Nouza a Gombár. Museli jste tehdy být v obrovském laufu. Měli jste před baráží pocit, že se to prostě nemůže pokazit? Nebo tam byly i pochybnosti?
My jsme prostě věřili. Sezona se nám opravdu povedla, mančaft šlapal... Takže my jsme si to hráli víceméně sami. Řekli jsme si, co budeme hrát a my starší hráči jsme si pohlídali, aby tam všichni dali opravdu všechno.
Ústí nad Labem v extralize propadlo, v prvním barážovém utkání jste ale totálně propadli vy, a to 0:4. Museli jste tehdy v kabině krotit paniku?
Samozřejmě vím, že jsme první zápas prohráli, ale jestli se nepletu, tak jsme hned čtyři další vyhráli a Ústí nad Labem jsme v sérii porazili 4:1 na zápasy. Byl to první zápas série, někteří kluci byli asi trošku nervózní. Pro polovinu týmu to byla prakticky první setkání s extraligou. První zápas jsme sice prohráli, ale důležité je, že jsme se z toho nepoložili.
To, že jste vyhráli baráž a Boleslav postoupila do extraligy, byl obrovský úspěch. Jak vysoko ho stavíte ve své osobní kariéře?
Já vždycky říkal, že je super vyhrát poslední zápas sezony. Vždycky jsem si přál vyhrát titul, což se mi ale nikdy s nikým nepovedlo. Takže postup do extraligy pro mě takový trochu titul je.
Už je to deset let a spousta věcí je tak promlčených. Neměl byste nějakou (publikovatelnou) perličku z následných oslav?
Slavilo se, to ano, ale taky jsme byli hodně vyčerpaní. Vím, že jsme jeli autobusem do Boleslavi, pak jsme byli u majitele na penzionu, kde jsme měli oslavu. Ty pak pokračovaly ještě asi další dva dny. Někteří kluci jeli pořád v jednom kuse, někteří se chodili vyspat. Já už jsem byl starší, takže jsem se sem tam šel vyspat. Jiní, jako třeba Nouzík, jeli myslím ty dva dny nonstop.
Co dělají členové postupového týmu dnes?
Na závěr našeho vzpomínkového článku jsme pro vás trochu zapátrali a snažili se zjistit, co hráči BK Mladá Boleslav ze sezony 2007/2008 dělají dnes? Podívejte se do našeho výčtu, třeba tam najdete právě svého tehdejšího oblíbence:
| Hráč | Kde dnes jsou? | Co dnes dělají? |
|---|---|---|
| Richard Bauer | Luštěnice u Mladé Boleslavi | Rodák z Pardubic hrál aktivně do sezony 2010/2011. Jeho posledním týmem byl celek Vrchlabí. Natrvalo zakotvil v Mladé Boleslavi, kde dnes pracuje ve ŠKODA AUTO. |
| Daniel Boháč | Mladá Boleslav | Aktivně hrál hokej do sezony 2015/2016 a to ve Francii. Na boleslavském zimáku ho můžete potkat i dnes – když se půjdete podívat na zápas týmu HC Bradlec. Jinak je obchodní manažer společnosti DVB-AF. |
| Václav Drábek | Mělník | Svou aktivní kariéru definitivně zabalil teprve po minulé sezoně, tedy 2016/2017. Na sklonku kariéry si zahrál hokej i v Anglii. Nyní trénuje hokejovou mládež v Mělníce. |
| Václav Eiselt | Praha | Svůj hokejovou kariéru ukončil po sezoně 2011/2012 v Kadani. V současnosti žije v Praze, kde pracuje coby manažer obchodu Penzijní společnosti Komerční banky. |
| Nikola Gajovský | Regensburg | Nikola Gajovský stále aktivně hraje a to už čtvrtým rokem v Německu. Po odchodu z Boleslavi působil léta v Chomutově, i tak si ho určitě bude boleslavský fanoušek pamatovat. |
| Jiří Gombár | Chomutov | Dnes třiačtyřicetiletý Jiří Gombár ukončil svou aktivní hokejovou kariéru po sezoně 2009/2010 v Kadani. Dnes žije ve svém rodném Chomutově a pracuje coby zaměstnanec UniSTEEL. |
| Lukáš Handlovský | Bánská Bystrica | Tehdy jednadvacetiletý Lukáš Handlovský dnes pochopitelně stále ještě hraje a to ve svém rodném Slovensku za tým Žiliny. Žije ovšem v Bánské Bystrici. |
| Josef Jindra | Radonice u Dolního Bukovska | Po svém odchodu z Boleslavi působil ve slovenské Žilině, konec kariéry strávil v jižních Čechách, odkud pochází a kde také dnes žije. Pracuje pro Zemědělské družstvo Dynín. |
| Richard Král | Pardubice | Po odchodu z Mladé Boleslavi působil ještě čtyři sezony v Polsku, kde také svou bohatou kariéru završil a to po sezoně 2013/2014. Posléze se vrátil do rodných Pardubic, kde hned od dalšího ročníku začal trénovat mládež – nejprve dorost, posléze juniory, které trénuje i dnes. V mezičase si dokonce vyzkoušel trénování A týmu. Mimo šéfa juniorky je také hlavním trenérem Akademie ČSLH Pardubic. |
| David Mazanec | Písek | Svou aktivní kariéru hráče hokeje ukončil v roce 2015 v Písku, kde také rok působil jako hrající asistent trenéra. V současnosti je v Písku majitelem studia virtuální reality. |
| Milan Mikulík | Ostrava | Svou cestu našel do Mladé Boleslavi i podruhé. Jelikož v postupové sezoně u Bruslařů pouze hostoval, musel se po jejím konci vrátit do Ústí nad Labem. Na čas. Znovu zelenobílý dres oblékl v sezoně 2010/2011 a zůstal v něm ještě následující čtyři. V současnosti je na soupisce Frýdku-Místku, v ročníku 2017/2018 se ale celkem pravidelně objevoval i v dresu Třince. |
| David Mocek | Praha | Až do sezony 2014/2015 byl na soupisce Velkých Popovic, pak brusle definitivně pověsil na hřebík. Momentálně žije v Praze a podniká v gastronomii. |
| Tomáš Nouza | Písek | Trvale žije v Písku, všichni ale dobře víme, že aktuálně hraje za Prostějov. Po svém odchodu z Mladé Boleslavi působil tři sezony v Českých Budějovicích. Je stále třída a ve formě – v právě uplynulé sezoně 2017/2018 vyhrál v dresu Jestřábů kanadské bodování celé 1. ligy. |
| Martin Růžička | Pardubice | Po odchodu z Boleslavi působil léta v rodných Pardubicích. Čas chytal v Chomutově. A pak se do Mladé Boleslavi vrátil – aby Bruslařům pomohl podruhé postoupit do extraligy. V současnosti je stále hráčem pardubického Dynama, v sezoně 2017/2018 ale vypomáhal i Havířovu. Je aktivní mimo hokej – v Pardubicích vlastní restauraci Na Cibulce. |
| Robert Schnabel | Praha | V Boleslavi je pamatován jako bijec a strůjce rozhodujícího gólu v sedmém zápase semifinále s Kometou Brno, kdy nahrával na gól Richarda Krále v prodloužení. Po svém odchodu toho okusil ještě hodně – slovenský, italský i britský hokej. Kariéru ukončil v sezoně 2013/2014. V současnosti vlastní v Praze pivnici U Kata a věnuje se developingu. |
| Tomáš Sýkora | Přerov | Tomáš Sýkora působil v Mladé Boleslavi do sezony 2009/2010, posléze prošel extraligovými celky Zlína, Karlových Varů a Plzně. Poslední tři sezony odehrál v prvoligovém Přerově, kde dělá dokonce kapitána týmu. V kariéře si prošel různými úskalími, před třemi lety musel například absolvovat operaci srdce. |
| Pavel Šebesta | Ostrava | Pavel Šebesta se po postupu do extraligy s Boleslaví vrátil do rodné Ostravy. Nějaký čas ještě hrál za Valašské Meziříčí, čím dál víc se ale orientoval na svůj život mimo hokej. Vystudovaný inženýr v současnosti pracuje jako projektant ve firmě HTL. |
| Filip Šindelář | Mladá Boleslav | Rodáka z Vlašimi to vždycky táhlo do Mladé Boleslavi a to i poté, co odsud po sezoně 2008/2009 odešel. I když následujících sedm let strávil v Ostravě, nakonec se do středočeského města vrátil. Od loňského roku je trenérem brankářů zdejší mládeže. |