Prožíval jste nějak zvláštně, že hrajete přímo v Mladé Boleslavi poslední zápas?
“V posledních letech mám těch půlených sezon hodně, takže z toho je už téměř rutina, že v průběhu sezony někam odcházím. Jsem na to poměrně zvyklý.“
Ale před boleslavskými diváky jste se rozloučil solidním výkonem, že? Dvě asistence se rozhodně počítají…
“Každopádně! Příjemná tečka!“
Definitivně poslední zápas ve Znojmě v neděli tedy pojmete nějak exhibičně?
“To nejde! (úsměv) Bude to utkání jako každé jiné. Musí se hrát naplno!“
Plánujete po utkání ve Znojmě rozlučku s boleslavskými hráči?
“Já jsem se lehce rozloučil už minulý víkend, kdy nebylo úplně jasné, jestli bude zápas v Litvínově můj poslední, nebo ne. Ale ještě asi do kabiny připravím nějakou tu svačinku.“
Když se ještě vrátím k duelu s Třincem, čím si vysvětlujete, že oproti jiným zápasům, kdy jste se trápili v koncovce, jste tentokrát dokázali zápas otočit?
“Myslím, že rozhodující byly ty využité dvě přesilovky po sobě. Nejdřív 5 na 3 a pak hned i 5 na 4. Jsem rád, že nám početní výhody takhle zafungovaly. Některé týmy z nich těží celou sezonu, zápas od zápasu. Bylo by pěkné, kdyby i Boleslavi vydržela tahle efektivita v přesilovkách.“
Kromě výborně zvládnutých přesilovek to vycházelo Boleslavi střelecky celkově. Šest gólů jste během jednoho zápasu nikdy předtím nedali…
“Naše hra postupně dostává nějakou tvář a řád. Body začínáme sbírat čím dál častěji, takže je vidět posun k lepšímu.“
Nemrzí vás, že i přes poměrně pravidelné bodování v zápasech jste nedokázali odskočit soupeřům ze dna tabulky, protože i ti bodují?
“Těžko nad tím takhle lamentovat. Prostě to tak je a musíme se s tím poprat.“
Děkujeme za rozhovor.