Pane Vrbato, jaká byla extraligová sezona 2019/2020 z pohledu sportovního ředitele Bruslařů?
Jsme s ní velice spokojeni. Jednak nás těší konečné postavení v tabulce a počet získaných bodů, zároveň jsme rádi, jakým stylem tým hrál a jak se prezentoval navenek. V kabině se podařilo vytvořit skvělou atmosféru, dala se dohromady dobrá parta. Je to velká zásluha trenérů, samotných hráčů i všech ostatních lidí, kteří se kolem týmu pohybují.
Jak moc vás mrzí, že nakonec skončila tímto nečekaným a smutným způsobem?
Mrzí mě to moc, stejně jako všechny ostatní, protože vrchol sezony měl teprve přijít. Je mi líto hlavně hráčů a fanoušků, že o tohle přišli. Na druhou stranu, situace, která v posledních týdnech postihla Českou republiku i celý svět, nemá obdoby a sport musí jít v tuto chvíli stranou.
Kdybyste si měl tipnout, jak by podle vás dopadlo čtvrtfinále s Plzní?
Na to se nedá odpovědět, podobné tipovačky nemám moc rád. V hokeji je možné cokoliv. V play-off se hrají série na čtyři vítězné zápasy a rozhodují maličkosti. I zdánlivě jasné zápasy a série se mohou jedním okamžikem přehoupnout na druhou stranu. Na sérii s Plzní bychom byli dobře připraveni, tím jsem si jistý. Naše výkonnost měla celou sezonu stoupající tendenci, hráči byli zdraví a i jsme měli na náročný program play-off dostatečně široký kádr. Plzeň se celou sezonu rovněž držela nahoře v tabulce, navíc měla v kádru nejlepšího hráče celé soutěže Milana Gulaše. Myslím si, že by se jednalo o opravdu zajímavou sérii. Sám bych byl zvědav, jak bychom se po úspěšné základní části v play-off prezentovali.
Pojďme si celou sezonu postupně rozebrat. Bruslaři se neustále pohybovali v horní části tabulky, přinášelo to všem větší klid do práce?
Chtěli jsme sezonu především dobře odstartovat a mít během ni stoupající výkonnost, která měla gradovat s příchodem play-off. To se nám, myslím, podařilo. Základní část extraligy je dlouhá, během dvaapadesáti kol přijde krize na každého. Mnohokrát se ale jedná o pozitivní věc, protože pak se ukáže charakter týmu i jednotlivců, a když se mužstvo z krize rychle otřepe, může ho to stmelit a ve finále udělat lepším. I my si prošli několika slabšími obdobími. Nejviditelnější byla asi série porážek na začátku prosince, kdy jsme nezvládli domácí zápas s Litvínovem, po kterém jsme trošku vypadli z role. Během reprezentační přestávky jsme se ale dali dohromady, a i když třetí čtvrtina základní části nebyla bodově úplně ideální, bylo z týmu cítit, že výkonnostně jdeme správným směrem.
Hned v úvodu přišla komplikace. Zranil se brankář Jan Růžička, který zůstal mimo hru po celou sezonu. Jak moc vám jeho zdravotní problémy zkomplikovaly situaci? A co říkáte na výkony ostatních brankářů?
Komplikace to byla obrovská a nepříjemná hlavně kvůli samotnému Honzovi. Pro něj to znamenalo další vážné zranění a další operaci. Stále se jedná o mladého brankáře, který má celou kariéru před sebou, proto jsme se s ním dohodli, že předčasně ukončí sezonu a dostane veškerý čas k tomu, aby se dal stoprocentně zdravotně do pořádku. Věříme, že operace dopadla dobře, že rehabilitace probíhá podle plánu a že Honza během léta dostatečně potrénuje a bude připravený na začátek sezony. Víme, co v Honzovi máme, ale potřebujeme, aby zůstal zdravý. Doufáme, že už si veškerou smůlu vybral.
Jeho zranění znamenalo, že se nám rozpadla brankářská dvojice, kterou osobně považuji za jednu z nejlepších v extralize. Museli jsme rychle reagovat. V době Honzova zranění na trhu nebyla žádná adekvátní náhrada, proto jsme se rozhodli pro návrat mladého Radka Haase z Finska a čekali na vhodnou příležitost k přivedení zkušeného gólmana. Ta přišla na Vánoce, příchod Justina Peterse jsme opravdu dotahovali na Štědrý den. Řada lidí si klepala na čelo, Justinovi se moc nevěřilo, ale já ho znal ze společného působení ve Phoenixu. Věděli jsme, jak v předloňské sezoně pomohl Chomutovu, takže jsem o jeho přínosu nepochyboval. Společně s Gašperem Krošeljem, který si aspoň mohl trochu ulevit od velké zápasové zátěže, vytvořili skvělý tandem a ve druhé polovině sezony nám hodně pomohli. Třešničkou na dortu bylo, že jsme Justina z Liberce získali pouze za třetinu jeho platu.
Mezi obránci došlo v sezoně jen k minimálním změnám. Byl jste s jejich výkony spokojen?
Čísla hovoří za vše, měli jsme nejlepší obranu v celé soutěži, ale samozřejmě víme, že se jedná o zásluhu celého týmu – brankářů, obránců i útočníků. Obránci spolu hráli celou přípravu, jedinou změnou krátce před začátkem sezony byl odchod Oldricha Kotvana, kterého nahradil Marek Hrbas. Díky jeho příchodu jsme se v defenzivě posunuli na vyšší úroveň a prakticky nebylo potřeba do toho zasahovat. Určitě bych zmínil i výkonnostní růst Karla Klikorky s Františkem Hrdinkou, kteří nám pomohli překonat období, kdy nám někteří hráči kvůli zranění vypadli ze základní sestavy.
Naopak mezi útočníky se událo více změn. Přivedli jste tři cizince (Maris Bičevskis, Žiga Jeglič, Mário Lunter) a na úkor toho odešli tři Češi (Pavel Musil, Lukáš Žejdl, Michal Vondrka)…
Takhle se na to vůbec nedívám. Každý sportovní ředitel nebo manažer musí pracovat s rozpočtem, který má k dispozici. Roli hraje i fakt, že za české hráče se musí platit tabulky nebo hostování a na trhu zase tolik volných Čechů není. Každé mužstvo má daný limit cizinců. My ho neměli vyčerpaný a tyto příchody nám typologicky i finančně dávaly smysl. Myslím si, že všichni tři splnili to, kvůli čemu jsme je přiváděli. Druhým faktorem jejich angažování byla snaha o rozšíření kádru, což pro nás bylo důležité z hlediska větší konkurence v kádru nebo jako pojistka v případě zranění.
Všichni tří příchozí kluci byli v průměru o polovinu levnější než naši hráči, kteří odešli. Při hledání posil se nedíváme na to, zda jde o Čecha nebo cizince. Společně s hokejovými záležitostmi dbáme i na to, abychom o daném hráči nasbírali co nejvíce informací, především co se týče charakteru. Žádné obavy jsme proto neměli, všichni kluci zapadli do kabiny perfektně a naprosto bez problému. V této souvislosti je potřeba vyzdvihnout přínos Václava Nedorosta, která má o hráčích velký přehled a věnuje hodně času jejich skautování.
Zaměřme se na ty odchody. Pavel Musil působil v Mladé Boleslavi dlouhou dobu a patřil mezi oblíbence fanoušků, stejně jako Lukáš Žejdl s Michalem Vondrkou. Především jeho přestup do Pardubic byl překvapivý, snad poprvé v novodobé historii klubu došlo k odchodu kapitána v průběhu ročníku.
Ve všech třech případech se jednalo o těžká rozhodnutí, která nebyla provedena ze dne na den. O některých faktorech, které hrály roli, už jsem mluvil v odpovědi na předchozí otázku. Dalším, a pro mě asi nejdůležitějším, je poměr cena/výkon. Podle této formulky začala přestavba kádru už výměnou Jakuba Orsavy za Radima Zohornu, v létě následovalo již zmíněné nahrazení Kotvana Hrbasem. Situace okolo Pavla Musila pro nás byla asi nejcitlivější. Máte pravdu, že tu byl dlouhou dobu, zažil zde úspěšné sezony a patřil k oblíbencům fanoušků. Poslední dvě sezony se mu ale moc nepovedly, ideálně nezačal ani tentokrát. Po několika debatách s ním a s jeho agentem jsme se domluvili, že změna prostředí by mu mohla prospět. Pořád je hráčem v nejlepším letech, dobrým hokejistou i člověkem, proto jsem moc rád, že se mu v Olomouci dařilo a zase svou kariéru nastartoval.
S Lukášem Žejdlem se počítalo do role jednoho z hlavních tahounů, jenže vstup do sezony mu, bohužel, také úplně nevyšel. Následovala různá zranění, jeho místo zaujali jiní hráči, kteří využili situace. Ocitl se mimo sestavu, ale zároveň byl jedním z našich lépe placených hráčů, proto jsme se rozhodli pro jeho odchod do Hradce Králové. Ohledně Michala Vondrky se toho napsalo hodně, především během ledna. Pravda je taková, že jsme Michala ani nikoho dalšího nikam aktivně nenabízeli. Nepočítali jsme s tím, že by někdo odešel, což jsem já i veřejně deklaroval. Týmy, které čelily hrozbě sestupu, ale rozjely na přestupovém trhu velký boj a Honzovi Plachému přišla na Michala nabídka od pana Dědka z Pardubic. Jednalo se o velice štědrou nabídku jak pro klub, tak pro Michala. Rozhodnutí bylo čistě na něm. Byl to náš kapitán a i přes to, že se mu v sezoně nedařilo tak, jak bychom si všichni přáli, jsme věřili, že nám v jejím závěru ještě pomůže.
Jak se jeho funkce zhostil Martin Ševc?
Martin byl pro nás už v létě základním stavebním kamenem mužstva, o čemž jsem mluvil už při zveřejňování posil na začátku května. Přicházel z Liberce, moc lidí se na jeho angažování netvářilo, ale myslím si, že během sezony ukázal, jaký je to hráč a osobnost. Po odchodu Michala Vondrky proto byla volba na pozici kapitána jasná. Jsem moc rád, že se rozhodl ještě pokračovat v kariéře a bude naším lídrem i v příští sezoně.
Jak hodnotíte práci mladých hráčů, kteří dostávali od trenérů poměrně hodně prostoru?
Jsem za ně moc rád. Mám opravdu radost z toho, jak se jim dařilo a jaký pokrok udělali. Jako všichni mladí hráči měli několik výkyvů, ale nikdo po nich nemůže chtít, aby odehráli celou základní části na top úrovni. V rámci celé sezony byli velice důležitým článkem mužstva. Už dříve jsme avizovali, že pokud si ji zaslouží, dostanou od nás mladší hráči šanci. Kluci k tomu už od letní přípravy přistoupili přesně tak, jak jsme si představovali.
Jsem rád, že Honza Plachý po mém nástupu do funkce podpořil tuto filozofii. Snažíme se o větší propojení áčka s mládeží, kde jsme rozšířili trenérské řady a také investovali do posil. Především v této době bude velmi důležité mít zásobu vlastních hráčů, a to i z finančního hlediska. Díky vstřícnosti a ochotě Radima Rulíka s Pavlem Paterou a otevřenosti trenérů z mládeže se nastavily některé věci, které už letos přinesly výsledky. Někteří junioři nakoukli do áčka, dorostenci skončili druzí v základní části. A tým by z tohoto procesu měl v budoucnu profitovat.
Klub v uplynulých týdnech zveřejnil podpisy nových smluv s několika hráči současného kádru. Znamená to, že už sestavujete tým pro příští sezonu? A nemáte obavy, jak může současná situace ovlivnit hráčský trh a zároveň ekonomickou situaci klubu?
Postupnou přestavbu kádru jsme začali už s mým příchodem. Hodně změn jsme udělali během této sezony, týmu se dařilo, takže tolik změn neplánujeme. K nějakým samozřejmě dojde, tomu se nejde vyhnout skoro nikdy, jedná se o přirozený proces. Máme vytipované a připravené posily, které, doufejme, nahradí hráče, co u nás nebudou pokračovat, ale především se snažíme udržet tým pohromadě, protože cítíme, že má potenciál ještě růst. Aktuální situace bude mít na hráčský trh určitě velký efekt, my ale máme kádr z devadesáti procent hotový, takže by nás to personálně nemělo nějak výrazně ovlivnit.
Co se týče ekonomické situace klubu, asi nejsem úplně kompetentní osobou, která by se k tomu měla vyjadřovat. Ale nemá cenu si něco nalhávat. Hodně věcí se změní, a to nejen v hokeji, ale ve sportu i ve společnosti celkově. Nikdo neví, kdy současná situace skončí, jak moc to poškodí jednotlivé firmy i ekonomiku jako celek. Musíme doufat, že to brzy skončí a škody nebudou tak velké.
Zimní stadion v Mladé Boleslavi osiřel, led je rozpuštěný. Jak komunikujete s členy vedení klubu, hráči a trenéry?
Asi stejně jako každý. Telefonujeme si, komunikujeme přes e-mail, máme společné skupiny v různých aplikacích.
Co říkáte na to, že některé hokejové kluby u nás, třeba Hradec Králové či Chomutov, aktuální situaci řeší propouštěním hráčů?
Jak jsem řekl, tato krize hodně ovlivní ekonomiku a bude mít velký vliv i na sport a jednotlivé kluby. Nechci hodnotit kroky jednotlivých klubů, protože do důvodů, které je k takovým krokům vedou, nevidím. Samozřejmě, pro všechny je to nepříjemné. Pokud k těmto opatřením nebo ke snižování platů dojde, mělo by to mít nějakou úroveň. Všichni vidí současnou situaci a chápou ji. Když se to podá lidskou formou, vše se dá vyřešit domluvou. Aktuální situace hodně ukáže charakter lidí ve všech sférách společnosti.
Jaký je plánovaný začátek letní přípravy?
Za normální situace by to bylo 1. května, ale teď nikdo pořádně neví, co se bude dít za týden, natož za měsíc. Máme připravených více variant, tak uvidíme, kterou budeme muset použít.
Jaká doporučení od vás dostali hráči?
Prioritou pro nás bylo poslat domů kluky ze zahraničí, než se zavřely hranice, aby mohli být doma se svými nejbližšími. Žádné posezónní meetingy se letos nekonaly. Kluci dodržují režim jako všichni ostatní občané České republiky. Co se týče sportovních záležitostí, jsou ve spojení s naším kondičním trenérem Ondrou Ježkem, v tomto období s ním ale zatím řeší spíše věci okolo rehabilitace po sezoně.
Jak hrozbu šíření viru Covid-19 vnímáte vy osobně?
Sleduji televizi a internet. Snažím se získat co největší množství informací, abych byl v obraze. Myslím si, že veřejně by se k dané situaci měli vyjadřovat především odborníci, třeba názor bývalého hokejisty na toto téma je úplně zbytečný. Samozřejmě si s rodinou uvědomujeme vážnost situace, proto se snažíme dodržovat všechna nařízení a doufáme, že se brzy všechno vrátí do normálu.
Jak trávíte čas? Věnujete se především svým třem synům? Snažíte se je i učit?
Jasně, musíme. Snažíme se o to s manželkou podělit. Kluci jsou ve věku od čtyř do jedenácti let, takže se doma opravdu nenudíme.
Do extraligy postoupily České Budějovice, suverénní vítěz základní části Chance ligy. Co od nováčka očekáváte?
Pro extraligu to určitě bude oživení. České Budějovice se o postup snažily dlouhou dobu, v Chance lize tuto sezonu opravdu dominovaly. Velice dobře znám trenéra Václava Prospala, takže si dovedu představit, že jeho mužstvo bude výborně připravené. Kladno rozhodně nebylo otloukánkem soutěže a myslím si, že v případě Motoru to bude stejné.
Děkujeme za rozhovor.