Jak se zpětně díváte na sobotní utkání?
Moc dobře se mi ten zápas nehodnotí. Nemusím být prorok, ale nečekal jsem nikterak lehké utkání. Olomouc sehrála výborné utkání už doma. Věděl jsem, že bude koncentrovaná. Měli jsme dobrý vstup do zápasu, dali jsme rychlý gól, takže to vypadalo, že naskočíme, ale soupeř podal opravdu soustředěný výkon, měl dobrou defenzívu, chodil do rychlých brejků. My jsme se neudrželi na kotoučích, puky nám odskakovaly. Pak už odejde i štěstí, stoupne nervozita a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Z takových zápasů se musíme poučit.
Mluvíte o nervozitě. V čem konkrétně jste ji spatřoval?
Tak nemusím asi nijak zdůrazňovat, že na dnešní zápas se fanoušci hodně těšili. Všichni věděli, že bude hrát Radim Vrbata, což byl obrovský tahák a na divácké kulise se to jen ukázalo. Na začátku byl navíc oficiálně předán dres Tomášovi Nouzovi za sto vstřelených gólů. Já osobně s tím mám špatné zkušenosti, jelikož to většinou nevěstí nic dobrého.
Vraťme se k hodnocení zápasu. S Olomoucí jste se v letošní sezoně střetli již podruhé. V čem byly ty zápasy rozdílné, v čem naopak podobné?
V Olomouci jsme vedli 2:0 a soupeř musel náš náskok dotahovat. Měli jsme lepší postavení a chodili jsme do rychlých brejků. Olomouc dokázala naše vedení dotáhnout a rozhodovat musely až samostatné nájezdy, ve kterých jsme byli my tím šťastnějším týmem. Už tam ale soupeř naznačil, že je velmi kvalitní a v sobotu se to jen potvrdilo.
Kde tedy nastal ten zlom?
Bylo to hodně o individuálních chybách hráčů. Nedokázali jsme vyhodit kotouč z našeho pásma a soupeř nás za to trestal. Takových chyb se musíme v budoucnu vyvarovat. Ke konci jsme bojovali a hráči hodně chtěli vyhrát, ale čím více se chce, tím spíš to potom nejde. Možná je dobře, že jsme se dostali pod tlak. Máme v týmu několik mladých hráčů, pro které je jedině dobré, že se naučí hrát pod tlakem. Když se vyhrává, pod tlakem nejsou a jen takováhle utkání jim dají něco do sebe.
Na závěr se nemůžeme nezeptat – jak vám do sestavy zapadl Radim Vrbata? Museli jste kvůli němu lecco pozměnit. Nebyl tento zásah do sestavy až příliš razantní?
Věděli jsme, že budeme muset udělat jisté zásahy. Rozhodila se první formace, kterou jsem ale poté ve třetí třetině dal zase zpátky dohromady. Musel jsem něco zkusit, ale bohužel kýžené ovoce to nepřineslo. Radim je sice pan Hráč, ale není jednoduché přijít a hrát. Zápasové tempo se úplně liší od toho tréninkového. Nehrál prakticky půl roku, navíc soupeř si ho hlídal a věnoval se mu. Praxe pak chybí i takovémuto hráči. Nemám ale strach o to, že by to Radim nezvládl.
Co všechno už Radim Vrbata vlastně stihl?
Radim v Boleslavi absolvoval dva tréninky, jelikož přiletěl až v úterý večer. Touha hrát tady v Boleslavi a ve stejné formaci s jeho bratrem Davidem byla enormní. Věřím, že to domácím fanouškům ještě ukážou a že ty zápasy přijdou.
Děkujeme za rozhovor.