Romane, zápasem v Olomouci, kde jste získali bod, jste postoupili do extraligy. Co jste po jeho skončení prožíval?
Prožíval jsem neskutečnou euforii a obrovskou radost ze splnění našeho snu. Vedla k tomu hrozně těžká cesta, ale ten cíl stál za to.
Jak těžká ta cesta byla?
Neskutečně. Už v základní části se od nás očekávalo, že vyhrajeme prakticky všechno, což se až na pár výjimek dařilo. Stanovili jsme si takové tři malé kroky, tedy vyhrát základní část, uspět v play-off a poté uspět i v baráži. To vše jsme dokázali splnit, je to super. Bylo to ale obtížné, protože každý už před sezonou od nás očekával jasný postup. Pak ale taky všichni viděli, že to tak lehké nebylo.
A jak hodnotíte zápas 11. kola baráže proti Olomouci? Posledních deset minut už to vypadalo, že se nikdo nikam nehrne a jeden bod jste si hlídali...
Ani jsme si ten jeden bod nechtěli jen tak pohlídat. Spíš oba týmy hrály výborně obranu středního pásma a přes to se hráči vždycky prosazují velmi těžko. Nevím, co k tomu říct víc.
V první třetině se boleslavští hráči také těžko prosazovali a na vás šlo dost střel. Inkasoval jste, až vás do brány víceméně natlačili i s pukem. Jak vám bylo?
Dlouho jsem nechytal, takže to bylo náročné. Míša Valent se bohužel zranil, bylo to tedy na mně. Možná mi nakonec ten tlak soupeře na začátku i vyhovoval, protože na mě šlo hodně střel a to mi pomohlo dostat se rychle do zápasového tempa.
Zápas probíhal tak, že jste chvíli vedli, pak soupeř srovnal a tak dále. Jak jste se vyrovnával s tímto faktem?
Bylo to těžké, neskutečně těžké. O tom, kdo vyhraje nebo prohraje, mohl rozhodnout každý gól. Kluci celkově jak od nás, tak z Olomouce hráli výborně od obrany.
Nenechali vás ale v prodloužení vaši spoluhráči trochu na holičkách?
Ani ne. Mně přišlo, že jsem měl dost práce celý zápas. Hráli jsme dobře a mnohé úseky jsme odehráli výborně.
Ale před začátkem prodloužení jste se už radovali z postupu a pak jste jakoby vypnuli...
Bylo hodně těžké se potom koncentrovat, ale snažili jsme se. Je to sport a nikdo si nechce odklonit své štěstíčko. Pokles koncentrace tam asi byl, ale hlavní je, že jsme v extralize.
Do extraligy postoupily dva týmy z 1. ligy. Čím to podle vás bylo, že Kladno a Chomutov neudržely svou pozici?
Možná to bylo tím, že jak my, tak Olomouc jsme vyhrávali pravidelně celou sezonu a kluci z extraligy se celou sezonu trápili. Takováto vítězná mentalita byla na naší straně a řekl bych, že to bylo hlavně tím.
Sledovali jste během zápasu vývoj dění v Chomutově?
Ne, vůbec. Abych řekl pravdu, ani nevím, jak hrají teď nebo jak to už dopadlo. Nás to ani moc nezajímalo. (V době rozhovoru probíhala v Chomutově zhruba 58. minuta a stav byl stále 2:3, který vydržel až do konce - pozn. redakce.)
Co nyní chystáte?
Oslavy a v neděli máme ještě zápas. Myšlenky jsou nyní jen na oslavy postupu, ale chceme se na poslední kolo ještě připravit a potěšit diváky v posledním utkání výhrou. Věřím, že to přijdou oslavit s námi a bude plný dům!
Děkujeme za rozhovor.
