Pane trenére, jaká byla z vašeho osobního pohledu sezona u mladoboleslavského A týmu?
Připravoval jsem se v klubu do sezony na jinou pozici a nakonec to dopadlo tak, že jsem se stal součástí realizačního týmu áčka. Byla to pro mě další nová zkušenost a velká příležitost vyzkoušet si práci s dospělým týmem už od začátku přípravy. Moc si toho vážím a jen věřím, že mě to posune dál v trenérském řemesle.
Jak složité to pro vás bylo, přeci jen se tu udály i nějaké změny na pozici sportovního manažera i hlavního trenéra.
Pracoval jsem nejen u A týmu ale i u mládeže. Ta sezona byla v některých chvílích turbulentní, protože se tu měnili manažeři i trenéři. Držel jsem věci, které jsem měl v kompetenci, aby se to vůbec nedotýkalo ostatních. Pak už se to ustálilo a byli jsme schopni sezonu na všech frontách zakončit v klidu a dobře.
Nakonec jste si ještě prodloužil sezonu u mladoboleslavského dorostu, jak jste se k tomu dostal?
Celou sezonu jsem byl a ještě pořád jsem součástí naší mládeže. Byly tam věci, které jsme musely řešit a tohle byla jedna z nich. Padla na mě zodpovědnost, a tak jsem byl i součástí střídačky a sezonu si prodloužil. Byl jsem za to rád.
Jaké to bylo naskočit do toho rozjetého vlaku?
Ze začátku se to prolínalo, protože ještě hrálo i áčko a já jsem se snažil všemu dávat maximum. Přednost musel mít A tým, ale na druhou stranu jsem nechtěl, aby byla mládež opomíjená. Prostě jsem posledních pár měsíců svůj veškerý volný čas investoval do klubu. Musím poděkovat všem kolegům, kteří mi v závěru pomáhali. Jak jsme nakonec vypadli s áčkem brzy, tak byl ten závěr s dorostem velmi příjemný a obohacující.
Dorost byl nakonec ze všech mládežnických kategorií ten nejsmutnější, sezonu zakončil bramborovou medailí.
Bohužel se podle nových pravidel hrálo utkání o třetí místo, které jsme výsledkově nezvládli. Herně jsme ale určitě horší nebyli, bohužel jsme nedávali branky. Vlastně jsme za ty dva zápasy dali jen dva góly a to bylo málo. Mrzelo mě to hlavně kvůli klukům, protože dokázali, že byli lepší než soupeř, jen se jim nepodařilo to nejdůležitější, vstřelit branky. I díky tomu pak Sparta vyhrála a tady u nás přebrala bronzové medaile. Nebylo to ale jen o této sérii. Myslím si, že jsme odehráli spoustu kvalitních zápasů, třeba série s Karlovými Vary i Pardubicemi. Ještě lepší byly zápasy v semifinále proti Plzni. Nic lepšího si hráči a my trenéři takhle na závěr nemohli přát.
Junioři si v sérii s Jihlavou vybojovali bronz a deváťáci si dokonce dokráčeli až pro zlato. Celkově se tak mládežnická sezona dá hodnotit jako velmi úspěšná, je to tak?
Pro nás všechny je to obrovský úspěch. Platí to pro každého hráče, trenéra i spolupracovníka v organizaci. Koncepční prací se nám podařilo využít potenciál, který jsme tu po dlouhé době měli. Týkalo se to hlavně ročníků 05 a 06. Síla tady byla a nám se v průběhu let dařilo tyto ročníky vhodně doplňovat, nakonec to bylo dobré i výsledkově. Chtěl bych zdůraznit, že si toho všichni v klubu moc vážíme a chci, abychom pokračovali dál a udrželi úroveň naší práce i výkonnosti hráčů. Je to dobrá vizitka pro trenéry všech kategorií, nejen juniorky, dorostu a devítky. Většina hráčů tady prošla i žákovskými týmy, a právě proto je to úspěch pro celou organizaci.
Ambice do budoucna? "Nejde o medaile ale o to, abychom s mládeží pracovali dobře a ti kluci tady chtěli být."
Jaké jsou teď ambice pro další sezonu?
Po takto úspěšné sezoně se může stát, že někteří hráči budou mít zájem pokukovat po soutěžích v Kanadě. To je realita dnešní doby. Pro nás je rozhodně ambicí stabilizovat se jako klub, který dobře pracuje s mládeží a využít proto i letošní úspěch. Musíme pracovat s ročníky, které nám teď do dorostu přijdou a také s těmi, kteří je nahradí v devítce. To bude naší prioritou. Vnímám to jako prolnutí všech kategorií. Chci také, aby to doplnění bylo kvalitní herně, ale i lidsky. Hráči, kteří sem budou chodit, musí mít dobrý charakter a pracovitost v tom smyslu, že budou chtít něčeho dosáhnout. Teď mi vůbec nejde o medaile ale o to, abychom s mládeží pracovali dobře a ti kluci tady chtěli být.
Poměrně dost hráčů letos nakouklo i do reprezentací, jak se na tuto skutečnost díváte?
Určitě je potřeba vyzdvihnout, že jsme v každé kategorii měli své zastoupení. Naši bývalí hráči, Gabriel Szturc a David Moravec, byli v Kanadě na juniorském šampionátu. Po jeho skončení k nám přišel Aleš Čech, který se ho také zúčastnil a po vypadnutí áčka dohrával sezonu v juniorce. Během sezony se navíc ve dvacítce ukázali i další hráči z ročníků 03 a 04. Na osmnáctkách pak na Mistrovství světa odjeli Vojtěchové Hradec a Vochvest. V kategorii U17 dělal kapitána Adam Hlinský, do zápasů naskočili také Oskar Lisler, Patrik Král a Břetislav Vystrčil. Zastoupení jsme měli i v šestnáctce, kde byli Jakubové Lev a Kristek s Rostislavem Šilhavým.
Co se týče realizačních týmů v mládeži, je tam i jedna velká změna. Juniorský tým jako hlavní trenér povede Marek Melenovský.
Museli jsme reagovat a doplnit trenérský štáb. Důvodem je, že zůstávám u áčka společně s Václavem Pletkou. On se posunul už během minulé sezony, kdy musel skloubit obě své role. Museli jsme nejen akademické týmy poskládat jinak, nějaké posuny jsme měli i u žáků. Jsem rád, že se nám do juniorky povedlo přivést Marka Melenovského, který je cílevědomý a pracovitý člověk. Navíc je to charakter, což když se povede přenést na hráče, tak je to základ dobré spolupráce. Profesně je to přesně ten typ člověka, který nám tady pomůže. Asistentem zůstává Ladislav Kolner. V dorostenecké kategorii jsme se dohodli na posunu Martina Škalouda, který se podepsal pod obrovský úspěch devítky. Asistentem bude Lukáš Zörkler, který minulou sezonu patřil do realizačního týmu bronzových juniorů. K devítce se posunuli Michal Michal společně s Radimem Vrbatou, kteří s klukama pracovali delší dobu. V žákovských kategorií jsem rád, že se do trenérské činnosti zapojují i naši odchovanci Honza Málek a Michal Protivný. U nejmenších jinak pokračujeme v hodně podobném složení. Musím také poděkovat rodičům, kteří v přípravce, první a druhé třídě pomáhají trenérům a chtějí se zapojit. Beru to jako obrovský příspěvek z jejich strany a sluší se jim za to poděkovat. Věřím, že díky tomu navážeme na poslední povedené roky. Musíme být, ale stále pokorní a vážit si každého úspěchu, který nikdy není samozřejmostí.
Jaké bylo rozhodování ohledně toho posunu k seniorskému týmu? Řešili jste to s Václavem Pletkou po konci sezony?
Sezonu jsem dokončoval u dorostu a Vašek u juniorky, takže jsme často společně řešili spoustu věcí, které se týkaly mládeže. V tom ale pokračujeme, protože nám to jedno není. Oba cítíme dost silnou zodpovědnost za to, co jsme tu teď udělali. Bavili jsme se o tom. Bylo pro nás prioritou a obrovskou motivací, že o nás má zájem nejdůležitější tým celé organizace. Až když jsme měli jistotu, že je u mládeže všechno připravené na další sezonu, jsme kývli na nabídku společně s Jirkou Kalousem pokračovat.
Jak vypadá letní období šéftrenéra mládeže a současně asistenta trenéra A týmu? Jaké věci musíte řešit a co všechno kombinovat?
Hektický byl ten první měsíc po konci staré sezony, kdy jsme museli všechno nastavit tak, aby to bylo podle našich představ. Mám obrovskou výhodu, že v áčku každý funguje na sto procent, ale největší práci má teď samozřejmě kondiční trenér. Nyní už všechno směřujeme k začátku nové sezony, na kterou se všichni moc těšíme. V mládeži je všechno také připraveno tak, jak má být. Věřím svým kolegům a chtěl bych jim touto cestou poděkovat za to, jak pracovali a byl bych rád, aby je to motivovalo do další společné práce pro naše hráče a náš klub.
Jste ze své pozice spokojený s provázaností naší mládeže s A týmem?
Moje činnost u áčka je hodně propojená s juniorským týmem i celou akademií. Vidím jako velmi důležité a funkční, že tady u nás v klubu propojení s mládeží máme. Komunikce i spolupráce se sportovním manažerem A týmu je na dennodenní bázi, což je velkým plusem pro celou naší organizaci.
Mládežnické soutěže se od příští sezony změní, jak se nahlížíte na jejich úpravu?
V rámci možnosti vyjádřit se do půlky ledna k soutěžím na sezonu 2023-24, jsme zaslali na ČSLH svůj návrh, pochopitelně jiný než ten, co byl schválený. Bohužel jsme nedostali ani žádnou odpověď. Samozřejmě respektujeme model, který byl svazem schválený a připravujeme se na nové systémy všech soutěží. Osobně mě mrzí minimální komunikace ze strany svazu. Také mi chybí větší zapojení zástupců klubů do společné debaty při tvorbě důležitých kroků týkajících se budoucnosti mládeže. Věřím ale, že tohle jsou podněty k dalšímu vylepšení práce s mládeží, o kterou nám společně všem jde.
Děkujeme za rozhovor.