Marku, přezdívají vám "hrdinou baráže". Nebýt vás, možná by Boleslav další extraligovou sezonu vůbec neslavila…
To snad ne. V první třetině hráli kluci výborně, vždyť Ústí mělo asi jen tři střely. Trochu víc to hořelo ve druhé dvacetiminutovce, ale ustáli jsme to společnými silami. Extraligu jsme pro Mladou Boleslav doslova vydřeli. Bylo to všechno strašně vyrovnané a náročné. Nedokážu popsat, jak moc jsem rád za to, že nám to vyšlo. Zvlášť poté, co jsme ztratili vedení 3:1 na zápasy…
Kdy vám bylo v rámci toho rozhodujícího zápasu nejhůř?
Určitě v té druhé třetině. Tam jsme to měli opravdu nahnuté. Kolikrát jsem ani nevěděl, jak jsem to chytil.
Vím, že jste strašně skromný, ale nemohl byste se pochválit alespoň tentokrát?
(smích) Mám ze sebe dobrý pocit. Ale jak už jsem řekl, měl jsem taky obrovský kus štěstí. Jenže to k tomu asi prostě patří a já jsem hrozně rád, že v tom rozhodujícím barážovém zápase stálo při mně.
Jak vám před ním bylo?
Mám vždycky takovou rutinu, kterou se snažím dodržovat. Pokoušel jsem se nepřipouštět si, o jak důležitý zápas jde. Ale to je samozřejmě skoro nemožné. Byl jsem nervózní, to bych kecal, kdybych řekl, že ne.
Přišel vám dokonce pogratulovat sportovní manažer Ústí Jaromír Šindel. To je poklona, že?
Ano, to je. Já mám pana Šindela hrozně rád a moc si ho jako člověka vážím. Trénoval mě prakticky od šestnácti let v reprezentaci a pak i na Spartě. Opravdu mě to potěšilo.
Asi je skoro zbytečné se ptát – přemýšlíte už o další sezoně?
Příští sezona… V Mladé Boleslavi končím. Odcházím do zahraničí.
Dokážete popsat, jak velký kámen vám spadl ze srdce? Odejdete a ve vašem rodném městě zůstane všechno tak, jak to bylo…
Asi ne. Nedokážu. V žádném případě jsem si neuměl představit, že bych z Boleslavi odešel a ona by spadla z extraligy. To byla vyloženě noční můra. Doufám, že v příštích letech to už půjde bez baráže. Moc to Boleslavi přeju.
Děkujeme za rozhovor.