Tomáši, dívali jste na Písek jako na poněkud nevyzpytatelného soupeře?
To asi úplně ne, ale určitě to nebyl tak jednoduchý zápas, jak to možná vypadá podle skóre. Dobře jsme věděli, že Písek v minulém kole porazil Olomouc, takže bylo jasné, že si budeme muset dávat pozor.
Rozhodli jste nicméně už v první třetině…
Tentokrát se nám povedlo výborně využívat přesilovky, hlavně v té první třetině. To nám hodně pomohlo. Myslím, že soupeř se musel zlobit sám na sebe, protože některé ty fauly byly zbytečné. Na druhou stranu sami využili jednu dvojnásobnou přesilovku a později měli k dispozici i další. Kdyby proměnili i tu, možná by to s námi vypadalo hůř.
Ty fauly Boleslavi jsou zkrátka stále trochu problém, že?
Fauly jsou vždycky problém. Zbytečně dostávají soupeře na koně. Ale úplně je vymazat prostě nejde, patří to ke hře. A já si myslím, že jsme to proti Písku ustáli dobře.
Jak těžké je udržet soustředění? Hrajete s předposledním týmem tabulky, vedete 4:1 nebo 5:1 a je vám jasné, že se toho už moc stát nemůže…
Tohle je vždycky těžké a nemusí to být jenom v 1. lize a s předposledním týmem tabulky. Ale všichni jsme profesionálové a tohle musíme mít v hlavně srovnané.
I mezi fanoušky se často mluví o vašem nasazení, o tom, jak doslova lítáte po ledě… Nemáte ani trochu strach? Po tom všem, co se vám loni stalo?
Občas tam je nějaký ten záblesk, ale spíš ojediněle. Snažím se to potlačovat. A jakmile začne zápas, většinou se mi to daří. Nemůžu nad tím pořád přemýšlet, to bych se musel zbláznit. Prostě je to za mnou.
Ještě se zeptám na tu vaši zářivě zelenou hokejku, které si prostě nejde nevšimnout. Jak jste k ní přišel?
(smích) Tu mi vybral Olda Kopecký (kustod – pozn. red.). Prý se ke mně hodí.
Co byste popřál fanouškům do nového roku?
Hlavně spoustu zdraví. To především. A pak samozřejmě i to ostatní – štěstí, lásku, peníze. Taky spoustu hokejové radosti, kterou jim snad přineseme.
Děkujeme za rozhovor.