Tomáši, Vítkovicím jste dal svůj vůbec první extraligový gól v kategorii "A" týmu. Jaké to bylo?
Měl jsem to v podstatě hodně jednoduché. Dostal jsem parádní přihrávku, před brankou jsem zůstal úplně sám. Gólman už v tu chvíli navíc ležel a já uviděl mezeru mezi betony, tak jsem mu to tam prostě poslal.
Došlo vám v tu chvíli, že byste si měl dojet pro puk?
Vůbec ne! Došlo mi to až po chvíli, nejdřív jsem byl v takovém tom laufu, měl jsem obrovskou radost. Ale kluci mi ho pak přivezli, takže ho nakonec mám.
Spoluhráči vás řádně poplácávali po zádech, ale hádám, že tím to nekončí. Budete to mít drahé?
Předpokládám, že budu. (smích) Na moje poměry bych řekl, že určitě.
Do třetí třetiny jste šli za stavu 3:1, nedávno jste přesně takhle rozehrané zápasy ztratili. Mysleli jste na to?
Mysleli. Asi by bylo špatné takové věci jen tak házet za hlavu a nepoučit se z nich. Tentokrát se nám ale podařilo udržet chladnou hlavu a především plnit pokyny trenérů. A vyšlo to!
Děkujeme za rozhovor.