Tomáši, druhý zápas je ve svém výsledku stejný jako ten první – prohráli jste o gól. Je to velká „podpásovka“?
Mrzí nás to. Hodně. Ale na druhou stranu jsme si ověřili, že ty poslední dva měsíce nebyly o ničem. Hrajeme natolik dobře, že jsme schopní hrát s nejlepším týmem ligy vyrovnané partie. A já si myslím, že teď můžeme dvakrát doma vyhrát my.
Asi málokdo čekal, že rozhodující gól padne už na konci první třetiny. Co se stalo, že pak už diváci na přesnou trefu čekali marně?
Všichni věděli, o co se hraje. Podle mě se Třinec celkem dost o ten výsledek bál. Což jsme samozřejmě chtěli. O to větší je škoda, že jsme z toho nedokázali nic vytřískat. Toho jejich třetího gólu je vážně velká škoda, protože kdyby to bylo 2:2, mohly se ještě dít velké věci. Oni prostě zalezli a hlídali si to. Ale jsem rád, že zjistili, že taky umíme hrát hokej, a že se budou muset bát pořád.
Třinec má hodně zraněných, po prvním zápase navíc další dostal stopku. Podepisuje se to na jeho hře hodně?
Může a nemusí. To už se nikdo nedozví. Třeba by to zrovna bylo tak, že kdyby hráli v plné sestavě, tak o ten jeden gól vyhrajeme my. To je hrozně těžká a hypotetická otázka a spíš než mě byste se měli ptát na straně Třince.
Berete to tak, že z Třince můžete odjet s čistým svědomím a s klidem se připravovat na dva domácí zápasy?
Určitě můžeme odjet se vztyčenou hlavou. Oba ty zápasy byly fifty-fifty. A myslím, že minimálně v tom prvním nás o možné vítězství připravila smůla.
Mladá Boleslav proslula skvělou atmosférou, fanoušci vás určitě poženou dopředu. Mohlo by to být to něco navíc, co vám Třinci scházelo?
Myslím si, že jo. V Třinci jsem čekal trošku bouřlivější prostředí. Přiznávám narovinu, že mě to celkem zklamalo. Pamatuju si, že v té staré aréně to bylo lepší. Počítáme s tím, že v Boleslavi bude podstatně větší rachot.
Nebude to na jednu stranu i maličko nátlakové?
Tak to vůbec nebereme. Fanoušci jsou podpora. Vítr v zádech. Rozhodně nejsme ve fázi, kdy bychom je brali jako tlak. My nemusíme, ale chceme. A to dělá strašně moc.
Poděkování určitě patří i fanouškům, kteří za vámi vyrazili takovou dálku až do Třince, že?
Obrovské! Dal jsem si tu práci, že jsem se je snažil počítat. A dalo mi to zabrat, nemohl jsem se dopočítat. (úsměv) Moc děkujeme a doufáme, že doma jim uděláme větší radost.
Děkujeme za rozhovor.