Richarde, co říkáte na středeční utkání? Soupeře jste zaskočili dvěma rychlými brankami, dá se tedy říct, že šlo o snový začátek?
Určitě nám rychlé góly pomohly. Pokud se podaří soupeři odskočit, hraje se celému mužstvu lépe. Podařily se nám přesilové hry a zároveň ustát tu hromadu oslabení, takže celkově musíme být spokojeni.
V boleslavském dresu už jste odehrál tři utkání, jak se v městě automobilů a klubu vůbec cítíte?
Je tu super parta a doufám, že jsem zapadl. Ještě si stále zvykám na 1. ligu, ve hře jsou nějaké rozdíly, ale zatím vyhráváme, takže je to v pohodě.
Jaké rozdíly máte na mysli a kterou soutěž je těžší hrát?
Především ve hře obránců, v EBEL je celá hra útočnější, dopředu i dozadu se maká v pěti lidech, zatímco tady se více brání a beci spíše zajišťují útočníky. A také samozřejmě v důrazu, to je kapitola sama pro sebe. A s tou náročností, to bude asi individuální. Mně vyhovují obě soutěže.
Sám jste měl několik minutek před závěrečnou sirénou nakročeno ke vstřelení své první branky za Bruslaře, gólman Kacetl vás ale skvělým zákrokem vychytal...
A není to náhodou. My se oba moc dobře známe, čtyři roky jsme spolu působili ve Znojmě. Už před zápasem proběhlo nějaké to hecování a moc jsem chtěl v tom samostatném úniku uspět, abych si ho mohl po utkání podat. (smích) Ale bohužel, je to přesně naopak a navrch má nyní nade mnou on. Vsadím se, že o tom ještě určitě uslyším.
Celé akci ale není moc co vytknout, ocenili ji i diváci. Obdivuhodným způsobem jste soupeře dobruslil a důrazně ho obral o kotouč. I kvůli tomu si vás boleslavský realizační tým vyhlédl, že?
Přesně. Trenéři po našem útoku chtějí důraz a tlak na soupeře. Ať už hraji s Tomášem Demelem, nebo Zdeňkem Kubicou, takticky je to pořád stejně. Na centru máme Davida Vrbatu, ten zastupuje ten technický element a zase nám ty šance připravuje. Myslím, že to celkem funguje, i přes tu rotaci.
Pro vaši důraznou hru ale celkově nemají pochopení rozhodčí. Vnímáte rozdílný metr v posuzování zákroků v EBEL a 1. lize?
Já už si toho všiml v Budějovicích, rozhodčí jsou hodně úzkostliví. Rozdal jsem dvě těla, v EBEL bychom se poplácali a hrálo by se dál, v 1. lize mě bohužel dvakrát vyhodili. Pomáhají tomu i protihráči, celkově mi přijdou slabší a když se do nich člověk trochu opře, hned jsou na zemi, možná i zbytečně zákrok přihrávají.
Děkujeme za rozhovor!
