Při vybírání do této "lepší" kategorie byla kritéria vcelku jasná. Hodně gólů, pěkné akce, strhující průběh. To vše dělá zápas oku lahodícím.
1. HC Slavia Praha – BK Mladá Boleslav 5:7 (42. kolo, 16.1.2009)
I přesto, že oba týmy měly za sebou početnou sérii výher (Boleslav před tímhle duelem vyhrála pětkrát, Pražané se mohli případně radovat dokonce z osmého triumfu), papírové předpoklady hovořily jasně - vyhraje Slavia. Tento názor podporoval i fakt, že extraligový nováček vzhledem k propukající kauze “Chábera“ nenasadil svoji jedničku. Boleslavští však tým Vladimíra Růžičky dokonale zaskočili.
Iniciativa byla od začátku na straně hostů a po brankách Bendy a Radima Vrbaty vedli zaslouženě 2:0. Slavia ještě před koncem první třetiny vyrovnala v rozmezí 33 vteřin. To musí “Bolku“ položit, řekli byste si. Jenže do přestávky se měnilo skóre ještě jednou a byli to Středočeši, kteří udeřili po trefě Handlovského.
Podobný průběh měl zápas i v nadcházejících třetinách. Slavia několikrát manko dotáhla, ale svěřenci Jaromíra Šindela vždy odskočili. Když však v 56. minutě domácí dotáhli ztrátu dokonce už počtvrté a Kadlec srovnal na 5:5, v tu chvíli byste dost možná favorizovali Slavii.
Ale opak byl pravdou. “Neodbytná“ Boleslav šla do vedení znovu, v 57. minutě upravil na 6:5 Nouza a tentokrát se už hosté o výhru připravit nenechali. V předposlední minutě Nouza ještě jedním gólem stvrdil tři body putující na účet Mladoboleslavských z tohohle bláznivého zápasu.
2. BK Mladá Boleslav – HC Oceláři Třinec 6:4 (20. kolo, 31.10.2008)
Když hraje Třinec, padá hodně gólů. Tohle pravidlo platilo loni sakra často a jinak tomu nebývalo ani při duelech Ocelářů s Mladou Boleslaví. Hostům rozhodně nedělala problém adaptace v mladoboleslavské Metrostav Aréně a už ve čtvrté minutě šli do vedení po trefě Polanského.
V 15. minutě sice vyrovnal po nevídaném úniku v oslabení Posmyk, jenže Bruslařský klub dál tahal za kratší konec. Kapitán Král sice ve 28. minutě bleskově odpověděl na gól Poláka, jenže třinecký útočník znovu udeřil už po necelých dvou minutách. Domácí jako by se pohybovali v začarovaném kruhu.
Do třetí třetiny však nastoupili Středočeši jako vyměnění a Oceláři nevěděli, do kterého rohu se dřív otáčet za pukem. Výsledkem byly tři boleslavské góly v rozmezí šesti minut. Krátce po přestávce srovnal dorážející Boháč, ve 46. minutě využil dvojnásobnou přesilovku Kočí a vzápětí v pokračující klasické početní výhodě přesně pálil i Brňák. V samém závěru se ještě oba týmy trefily jednou, a tak diváci odcházeli s požitkem z celkových deseti gólů.“
3. BK Mladá Boleslav – HC Vítkovice Steel 5:1 (40. kolo, 11.1.2009)
Po dvou přestřelkách jednoznačná záležitost. Lednový duel Mladé Boleslavi a Vítkovic rozhodně lze označit za hru kočky s myší. Gólové hody domácích zahájil v 11. minutě povedeným zásahem Kazionov, který nejprve naznačil přihrávku a poté elegantně zakončil za Pince. Druhá radost Boleslavských přišla z pohledu Vítkovic v hodně nepříjemnou dobu – 15 vteřin před první přestávkou. Hosté se nedokázali zkoncentrovat na závěr úvodní části hry a chybu jejich zadáků potrestal po přihrávce Krále Nouza.
Také domácí nebyli úplně neomylní. Ve 25. minutě trestuhodně pustili do samostatného úniku Hrušku, který přelstil brankáře Cháberu povedenou kličkou a pohodlně zakončoval do prázdné svatyně.
Jenže to bylo ze strany Vítkovic vše. Pak už pálili ostrými zase jen Středočeši. V polovině zápasu se při přesilovce pěkně trefil z hranice kruhů Hunkes a vrátil Bruslařskému klubu dvougólové vedení, s nímž vstupovali i do poslední dvacetiminutovky. Ta by se dala označit za “Bendovu třetinu“. Vždyť šestatřicetiletý útočník se v ní prosadil dvakrát, navíc v rozmezí necelé minuty a půl. Nejprve v polovině třetího dějství ujel nepozorným bekům hostů a zkušeně našel místečko ke střele v prostoru mezi levým betonem a tyčkou branky Pince. A chvíli nato vyhnal gólmana Vítkovic z branky, když usměrnil přihrávku Kazionova za jeho záda.