Davide, jak z týmového hlediska hodnotíte sezónu?
Myslím si, že dopadla dobře. Odehráli jsme základní část tak, jak jsme chtěli. Drželi jsme se pořád kolem čtvrtého místa, což jsme chtěli, abychom začali play-off doma. Nebyly tam ani nějaké větší výpadky, například že bychom prohráli víc zápasů za sebou. Herní projev byl asi takový, jaký jsme ho chtěli. Sezónu tedy hodnotím pozitivně.
A z osobního hlediska to vidíte jak? Měl jste tam totiž na podzim zranění, díky kterému jste zhruba na měsíc vypadl ze sestavy. Bylo těžké se do toho vrátit zpět?
První polovina byla taková naprd. Celkově se mi nedařilo, jak jsem chtěl. Pak navíc přišlo zranění, což mi nepomohlo. Byl jsem měsíc mimo, než jsem se zas dal herně a fyzicky do kupy, tak to trvalo. Druhá polovina už byla lepší a už jsem se cítil lépe, tak jak jsem chtěl. Škoda, že nebylo play-off, protože si myslím, že se to zvedalo. Z osobního hlediska to tedy vidím tak 50 na 50.
Play-off právě nebylo a sezóna skončila po 52 kolech. To muselo být velké překvapení, že?
Určitě to překvapení bylo. Skončit po základní části je dost nezvyklé. Celých 52 kol se bojuje o play-off, na které se člověk celou sezónu těší. Po play-off člověk skončí unavený, je takový vytřískaný. A teď se vlastně nevědělo, co bude, pak už se nehrálo a najednou přišla zpráva, že je konec soutěže. To bylo špatné.
To, kvůli čemu tedy hokejisté celou sezónu už od jara dřou, a sice kvůli tomu, aby zabojovali v play-off a pokusili se získat titul, tedy vlastně vůbec nebylo. Vnímáte to takhle?
Samozřejmě. Základní část je také samozřejmě důležitá, ale celou základní část se hraje vlastně kvůli tomu, aby bylo to play-off. Člověk se na to těší, protože je to úplně něco jiného. A to bohužel nebylo, což si myslím, že je škoda, protože jsme měli dobře našlápnuto.
V klubovém žebříčku kanadského bodování jste skončil s 23 body za 40 zápasů na pátém místě. Sportovní ředitel Radim Vrbata o vás řekl, že jste patřil ve druhé polovině k našim nejlepším hráčům, v určitých fázích zápasu na ledě dominoval a dostáváte se do ideálního sportovního věku. Souhlasíte s tím, že jste v takovém věku?
Asi bych byl radši ještě o pár let mladší (úsměv). Ale jo, asi je to ta střední generace, kdy by se mělo ukázat, pokud ten hráč na to má, že by měl být v tomto věku rozdílný. Je to asi ten pravý sportovní věk, ten střed, kdy už by měl mít hráč zkušenosti a mělo by být vidět, že i na něm to může stát. Takže ano, souhlasím.
V Mladé Boleslavi jste nedávno podepsal novou smlouvu. Bylo to pro vás jasné, nebo jste váhal? Jak to ohledně podpisu nové smlouvy probíhalo?
Když jsem věděl, že mi bude končit smlouva a chtělo se mnou vedení jednat, tak jsem od první chvíle chtěl zůstat v Boleslavi, protože to tady mám rád, líbí se mi tady a jsem tady spokojený. Takže jsem nepřemýšlel, že bych šel jinam. Ale samozřejmě, pak byly nějaké dohady kolem smlouvy a už záleželo jen na tom domluvit se na podmínkách. Zůstat jsem tedy chtěl a nad ničím jiným jsem ani neuvažoval. Když se nakonec podmínky oboustranně dohodly, byl jsem rád, že jsem to mohl podepsat a zůstat v Boleslavi.
Co vám na Mladé Boleslavi nejvíc vyhovuje?
Určitě je to super parta v týmu. Měli jsme se všichni v kabině rádi. Trenéři jsou taky super a celkově mám ten klub rád. Rychle jsem si to tady oblíbil a jsem tady spokojený. Je to tedy asi celkově od hráčů, přes trenéry až po vedení.
Co říkáte na to, jak letos extraliga proběhla? Překvapilo vás třeba něco? Co říkáte třeba na to, jak moc byla soutěž vyrovnaná?
Že by mě úplně něco překvapilo, to asi ne. Určitě, jak říkáš, ta vyrovnanost té ligy... ale to se asi dalo čekat. Je to každý rok podobné. Maximálně, že někdy byl nějaký tým fakt dole, ale jinak je to dost vyrovnané. Každý může porazit každého a nikdy člověk neví. Bylo zajímavé sledovat spodek tabulky, tam to bylo vyhrocené, do posledního kola se nevědělo, kdo vypadne a kdo zůstane. Jinak mě asi nic nepřekvapilo.
Zastavme se ještě u aktuální situace. Jak prožíváte to současné období, tedy to, co se děje a co jsme ještě nikdy v životě nezažili?
Je pravda, že to je nezvyk. Člověk fakt nikam nemůže, furt je zavřený doma. Snažíme se alespoň chodit do přírody, když můžeme a je hezky. To je zas fajn, že člověk dělá třeba věci, jaké by jindy nedělal. Pohled na některé věci je teď jiný. Ale samozřejmě je to trochu na hlavu být pořád zavřený doma, člověk si nemůže zajít na jídlo a tak. Skončila nám vlastně sezóna a já jsem se ještě neviděl s žádnými spoluhráči, že bychom si spolu třeba sedli tak, jak to po sezóně bývá. To je škoda, ale nedá se nic dělat. Čas trávím s přítelkyní, trošku jí ze mě už hrabe, ale zvládáme to oba, takže super (smích).
A nějaký sport? Dáváte si zatím pauzu, nebo už třeba začínáte běhat či něco podobného?
Je pravda, že jsem letos asi odpočíval trochu déle než bych měl. Ale už jsem byl i párkrát běhat a pomalu na ten režim znovu najedu. Určitě budu chodit na tenis, posilovat a tak. Ale ono vesměs se teď nedalo ani jít nikam zaposilovat a tak, takže když už, tak asi běh nebo něco doma.
S tím souvisí ještě to, že spousta hráčů obvykle hned po sezóně odjede někam k moři, kde odpočívá. To letos s největší pravděpodobností nebude. Jak se s přítelkyní smiřujete s tím, že dovolená asi jen tak nebude a pokud ano, tak jedině v Česku?
To nás docela zklamalo. Na dovolenou k moři jsem se letos fakt těšil, protože jsem už ani minulý rok nebyl. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Samozřejmě nás to naštvalo, ale nedá se nic dělat. Budeme muset objíždět krásy České republiky (úsměv).
Děkujeme za rozhovor.