Jedenadvacetiletý útočník byl ve správný čas na správném místě a ještě správněji dokázal jednat. Lukáš Handlovský svou pohotovou reakcí a následnou střelou zajistil svému týmu v pořadí druhé vítězné semifinálové utkání. „Já jsem čekal na přihrávku. Dva z našich bojovali v rohu u mantinelu, držel jsem se opodál,“ popisuje celou situaci. „Pak se k puku dostal Venca (Václav Eiselt – pozn. red.), vlastně mi ho přikopnul nohou. Já jsem to pak dobruslil a vystřelil. Bylo to hodně rychlé.“
Nebylo to ale jen o tom jediném gólu. Kdyby domácí tak nevypadli z tempa ve druhé dvacetiminutovce, mohlo být všechno jinak. „Bohužel jsme asi získali dojem, že výsledek je uspokojivý a téměř jsme přestali hrát. Pak se také stalo, že jsme dostali ty tři zbytečné góly,“ přiznává sympatický útočník.
„Snažili jsme se utkání rozhodnout ještě v základní hrací době,“ přiznává. „O to přece vždycky tak nějak jde, abychom nemuseli hrát prodloužení.“
A nakonec pochopitelně přišla řeč také na nadcházející dva zápasy na moravském ledě: „V Brnu to bude ještě těžší. V Rondu je osobitá atmosféra a na domácím ledě se vždycky tomu týmu hraje o něco lépe. My se ale pochopitelně budeme snažit vyhrát, dáme do toho všechno,“ říká rozhodně.