Honzo, sezona je za vámi, jakékoliv emoce už nejspíš opadly. Jak to všechno nějak objektivně zhodnotit?
Pozitivně i negativně. Pozitivně v tom smyslu, že liga byla při pohledu zpět strašně vyrovnaná. Vypadla Sparta, vypadl Třinec. To podle mě do jiného světla staví i nás a Chomutov, který nás vyřadil a potom to zvládl právě i s Oceláři. Ze začátku sezony jsme měli velká očekávání. Bohužel to dost často bývá tak, že oč jeden ročník skončíte lépe, o to horší je to v tom dalším. Jsem moc rád, že jsme zvládli dostat se do předkola. Pak už bohužel přichází to negativní hodnocení, protože tam jsme zklamali. Za stavu 2:0 na zápasy jsme prostě měli vyhrát.
Jak si vy sám vysvětlujete ten – dá se říct – kolaps? Ztratit takřka vyhranou sérii… V tomhle Boleslav trhla nelichotivý rekord.
Nestalo se to jen nám, ale o chvíli později i Vítkovicím. Ale to samozřejmě nic neomlouvá a zpět k nám. Jeli jsme do Chomutova s tím, že tam uhrajeme jeden zápas a za stavu 1:1 si o to pak půjdeme tady v Boleslavi. Nakonec nám tam všechno vyšlo, daly jsme parádní góly a námi počínaje a všemi ostatními lidmi kolem konče jsme se už všichni viděli v Liberci. Myslím, že rozhodl třetí zápas, kdy jsme je prostě měli dorazit a místo toho jsme totálně vybouchli v oslabeních. Prostě se stalo, takový je hokej. Nezbývá než se z toho poučit.
Hodně se toho během sezony napovídalo o atmosféře v kabině. Co byste na to zpětně jako kapitán týmu řekl?
Že to bylo hodně nafouknuté zvenku. V novinách se psalo o tom, že Vampola měl konflikty s Klepišem, se mnou, že se mezi sebou všichni hádáme… Bylo to ve skutečnosti v pohodě, nebylo mezi námi nic rušivého, všichni jsme chtěli uhrát play-off. Ta bublina nejspíš vznikla z toho, že se relativně dost hráčů obměnilo, a že byli všichni zklamaní z toho, že nehrajeme o finále.
Kdyby ta parta byla opravdu tak špatná, jak se tvrdilo, asi by se nepovedlo postoupit do předkola, viďte?
To tvrdím také a říkám to i lidem. Za poslední čtvrtku základní části jsme uhráli, myslím, 24 bodů. Hrát takhle celou sezonu, byli bychom s takovým ziskem bodů snad druzí nebo třetí. Vždycky se říká, že za čtvrtinu je třeba uhrát tak 20 bodů, to vyjde za celou základní část na klidné místo kolem páté, šesté pozice. My jsme moc rádi, že jsme tu sérii na konci měli, neboť bodovali i všichni nad námi. Kdybychom ji neměli, tak bychom teprve před pár dny skončili play-out.
Co jste spoluhráčům coby kapitán řekl, když jste se rozcházeli?
Asi můžu prozradit, že jsme měli společnou večeři. Tam jsme si dost věcí vyříkali. Já osobně jsem všem poděkoval. Taky jsem řekl, že doufám, že to bude příští rok lepší, a že se nebudeme tolik trápit. Třicet zápasů nás užíraly výsledky, bylo to celkově nahoru dolů. Tak abychom si to příští sezonu užili jako tu předminulou.
V médiích se už rojí spekulace o nových trenérech, sportovním manažerovi… Předpokládám, že vás to neminulo? A jak kabinu ovlivní odchod Františka Výborného z postu hlavního trenéra?
Určitě jsme se o tom bavili, sledujeme dění, ale dokud to nebude oficiální, jsou to pořád jenom spekulace. Počkáme si a uvidíme. Co se týče pana Výborného, tak to je prostě obrovská hokejová osobnost. Měli jsme k němu respekt my coby hráči, celá extraliga, hokejová veřejnost… Jeho odchod ze střídačky určitě citelný bude, ale bylo nám řečeno, že pan Výborný tady bude působit dál jako konzultant. Takže to je dobrá zpráva.
Jak to všechno hodnotíte z osobního hlediska? Jak se vám povedl váš návrat do Mladé Boleslavi?
Přiznávám, že jsem si to představoval trochu jinak. Mám tady rodinu, žiju tady, takže o to víc se mě všichni chodili ptát, co se děje v kabině, a v mnoha případech mi i dost věcí dávali za vinu. Musel jsem se tak nějak přenést přes to, že holt musím řešit i věci, které k hokeji tak docela nepatří. Ale faktem je, že jsem se poučil. Příští sezonu bych asi měl být coby kapitán na hráče tvrdší a mnohem víc to směřovat k poslušnosti. Ale nebylo všechno jen špatné. Vrátil jsem se domů, lidé jsou tu super. Čímž bych chtěl poděkovat fanouškům za to, jak to s námi všechno zvládli, a jak nás drželi. Kdybych měl celou sezonu shrnout do čísel, tak za mě 70 procent do plusu a 30 do mínusu.
Kdybych si měla trochu rýpnout – jste druhý nejlepší obránce týmu v kanadském bodování, ale gól jste za celou sezonu nedal ani jeden. Čím to?
Pravdou je, že jsem nedal gól už dva roky. (smích) Ale je to tak, že já moc střílet neumím. Takže když jdu na přesilovky, jsem spíš někde před bránou. Každý máme svoji roli v týmu a ta moje holt rozhodně není dávat góly. Je to samozřejmě takové nelichotivé, ale je to prostě tak.
Co se chystáte dělat nyní v létě?
Na dovolenou určitě nejedu, budu dostavovat barák, protože během sezony to moc dobře nešlo. Taky se snažím věnovat čtyřletému synovi, přes sezonu je to vždycky takové hektičtější a rodina tím občas trpí. Tak se to teď snažím všechno dohnat.
Kdy se tým znovu sejde?
Bylo nám řečeno, že 2. května začíná oficiální příprava. Někteří asi půjdou dříve, tedy ti, co byli zranění, nebo mladší hráči. Všechno se to vyjasní, až budou známi noví trenéři a ustálí se to zde. Trochu si nyní odpočineme a pak budeme v létě makat, abychom na tom byli příště lépe.
Děkujeme za rozhovor.