Ani ve Vašem případě nemůžeme opomenout play-off první ligy, které je sotva za námi. Vy jste si moc neužil jeho začátek, bylo tam nějaké zranění, že?
Ano, bylo. Nehrál jsem od posledního zápasu základní části s Vrchlabím, kde jsem dostal pukem do ruky. Už před tím jsem s tím byl operovaný a po tom zásahu ruka znovu natekla, takže se to částečně obnovilo a já si musel dát pauzu. Naskočil jsem vlastně až do zápasů s Brnem.
Lidé se po Vás v době Vašeho zranění docela dost ptali, jak vnímáte podporu fanoušků?
Říká se, že fanoušci jsou dalším hráčem v poli. Je to pravda, takže to je podle mě pozitivní věc.
Vítězství v první lize je velký úspěch, jaká byla ta cesta za tou baráží?
Trnitá. Těžká a trnitá. A taky celkem dlouhá. Každý si nejspíš myslel, že to první kolo s Brodem bylo snadné. Ten výsledek 4:0 tomu i nahrával. Ale nebylo to vůbec lehké, oni hráli opravdu dobře. Ale to, že jsme je dokázali porazit tak, jak jsme je nakonec porazili, nás určitým způsobem nastartovalo. Jinak bychom ty vyrovnané zápasy s Brnem možná tak nezvládli. Každý ví, že to bylo na sedm zápasů, stálo to dost nervů i sil. No a pak závěr s Chomutovem. Tam podle mě jasně rozhodl ten třetí zápas, kdy jsme vyrovnali a nakonec vyhráli na nájezdy. To Chomutov zlomilo, to by zlomilo snad každého. Výhoda byla, že jsme to zvládli tak rychle, i když jsme to zrovna nečekali. Ten čas na odpočinek a regeneraci se hodil.
Co následovalo po finále?
Tak nějaká ta oslava, i když pochopitelně moc velká nebyla. Po tom posledním zápase s Chomutovem jsme s vedením vyrazili na večeři, ale tím to prozatím končí. Před námi je baráž. Sice se nedá říct, že by nebylo co slavit, ale ten největší krok je pořád před námi. Pak následovalo nějaké to volno, měli jsme tři dny pro sebe, první trénink byl vlastně až ve čtvrtek. V mém případě šlo hlavně o relax, ale věřím, že nikdo z kluků nic nedělal.
Nyní již opět intenzivně pracujete, jaká nálada je v kabině?
Pohodová. Žádný tlak necítíme, všechno to tak nějak opadlo po tom finále. Ten základní cíl jsme splnili, do baráže jdeme v pohodě, nemáme tam co ztratit. Jsem si jistý, že Ústí hodně potrápíme a když budeme mít i trochu toho štěstíčka, věřím, že máme dobré šance a nadějné vyhlídky.
Mladá Boleslav s Ústeckými Lvi hrála v minulosti spoustu důležitých zápasů. Baráží o první ligu v roce 2001 počínaje a loňským semifinálem konče. Povětšinou nechyběla bouřlivá atmosféra. Myslíte, že to přetrvává?
To si nemyslím. Minulost je minulost, je to pryč. Oba mančafty se změnily, dá se říct, že začínáme psát na nepopsaný list papíru. A podle mě je Ústí hratelné. Vlastně vždycky bylo, žádný tým není nepřekonatelný. Jejich jediná hlavní výhoda je, že hráli rok extraligu, takže budou mít asi jiné zkušenosti než prvoligový tým.
Vy jste v Ústí nad Labem odehrál téměř pět sezón, to je dost dlouhá doba. Budete se na to dívat nějak osobněji?
Osobnější to určitě nebude. Kluci, se kterými jsem tam hrál, už jsou většinou pryč, zůstali tak dva nebo tři. Takže osobně to z tohohle úhlu pohledu neberu. Chci uspět za Boleslav!
Děkujeme za rozhovor!