Ivane, jak těžký byl zápas proti Kometě?
Bylo to hodně těžké. V první třetině jsme měli více ze hry a vedli jsme 2:0, pak 2:1. Po první třetině nás trenéři nabádali k tomu, abychom zůstali v tempu, abychom nepřestali hrát. Nechtěli jsme soupeřovi dát moc šancí a pouštět ho do brejků. Jenže to se nám moc nepovedlo, zvlášť ve druhé třetině. V závěru utkání se nám podařilo vyrovnat na 3:3. Myslím si, že ten bod, který máme, je zlatý, protože nájezdy už jsou vabank.
Boleslav v utkání rychle vedla, dokonce o dva góly. Jak se to celé seběhlo?
My jsme se do toho snažili vletět, a to se nám podařilo. Dostal jsem od Matěje Stříteského puk a snažil jsem se zakončit pod vyrážečku, což se mi podařilo. Druhý gól padl z důrazu.
Tlak Komety ve druhé třetině byl neskutečný. Myslím, že můžete hodně děkovat Davidu Rittichovi, že vás v mnoha zákrocích podržel, že?
Ano, on nás neskutečně držel celý zápas. Ve druhé třetině z nás jakoby něco spadlo a tolik nám to nešlo. Většinu času se hrálo u nás, soupeř se tím hodně dostával do tempa a dominoval. Zvedlo se jim sebevědomí a z toho vyplynuly šance, které Ríťa (David Rittich, pozn. red.) naštěstí pochytal.
Před zápasem se hodně spekulovalo o tom, že v případě vaší výhry v Brně by už Boleslav měla jistou účast ve čtvrtfinále. Mysleli jste na to?
Nevnímali jsme to. Šli jsme do toho zápasu s tím, že chceme vyhrát a chceme brát tři body.
Obrátím ten rozhovor přímo na vás. Kolik vás ten první extraligový gól bude stát?
Určitě to pár tisícovek asi bude. (smích) Ale je to první gól v extralize za chlapy. Jsem opravdu hrozně rád, že to tam padlo, a že to mám za sebou.
Jak se celá ta situace seběhla?
My jsme tam skočili, beci si tam dávali puk v našem pásmu a já jsem to hned otočil, projel jsem kolem červené čáry, hlídal jsem si beka a Stříťa (Matěj Stříteský, pozn. red.) mě tam parádně našel, dostal jsem přihrávku přesně na hůl a jel jsem sám na bránu. Dal jsem to pod lapačku, měl tam místo, viděl jsem to tam. Jsem rád, že to tam padlo.
Obligátní otázka – schoval jste si ten puk?
Určitě, schoval. (úsměv) Stříťa mi řekl, ať tam ani nejezdím, že mi ho přiveze sám. Pak přijel a podal mi ho.
Pokud jsem se dobře dívala a statistiky mi to jen potvrdí, trenéři vás nechali hrát prakticky celý zápas, což je oproti minulým zápasům určitě změna – v nich jste odehrál vždy tak minutu až dvě. Jste rád, že vám dali důvěru?
Jsem rád. Přál jsem si to. Chápu, že v předešlých zápasech to nešlo, tam byl ještě větší tlak, i ze strany soupeře. Jsem rád, že mi ten prostor dali. Myslím, že jsem to odehrál slušně a budu se snažit jim dokazovat i dál, že na to mám a že na sobě chci dál pracovat a zlepšovat se.
Řekli vám trenéři něco během zápasu nebo po zápase?
Ne, to ne. Po gólu mě trenéři pochválili a řekli mi „jen tak dál“.
V letošní sezoně figurujete na soupiskách hned tří týmů – junioři, Benátky nad Jizerou, A-tým… Jak to všechno zvládáte?
Sezonu jsem začínal v juniorech, za které jsem odehrál 25 zápasů. Pak mě zavolal manažer, že bych měl jít hrát za Benátky do 1. ligy. Tam jsem odehrál pár zápasů. Byla to pro mě další nová zkušenost. Je to dospělý hokej, jsou tam zkušenější hráči a hodně mi to dalo. Teď si mě zavolali do boleslavského A-týmu.
Děkujeme za rozhovor.