Zdeňku, z nedělního vypjatého utkání musíte mít radost, že?
Určitě mám velkou radost, naštěstí se nám to podařilo uhrát a zvítězili jsme.
V utkání jste tváří v tvář brankáři Vojtkovi stál hned třikrát a pokaždé jste nic nevymýšlel a vystřelil. Nezvažoval jste vyzkoušet nějakou kličku?
U prvního nájezdu možná, ale brankář mi udělal místo a přímo si to o střelu řeklo. Na konci už byl hodně špatný led a nechtěl jsem, aby mi kotouč přeskočil hůl. Raději jsem vsadil na přímou střelbu.
Měl jste ale ještě další dobré příležitosti, které zůstaly nevyužity...
To bylo trochu o štěstí, jednou mi ujel puk u mantinelu, jindy to nebyly úplně ty klasické, vyloženě gólové šance. Ale souhlasím, něco nám tam ještě spadnout mohlo.
Čím to je, že doma jste pod novým trenérem vždy vyhráli, zatímco venku je to zatím bez bodu?
Kdybychom to věděli, už bychom to změnili. Každopádně na tom musíme zapracovat.
Když se dívám na vaše statistiky, hrajete asi nejlepší sezónu v boleslavském dresu. Jste se svými výkony spokojen?
Dostávám více důvěry a prostoru na ledě, za což sem rád. Tím to začíná a asi i končí. Mám více střel na bránu a padá to tam.
V nedělním utkání se málo vylučovalo. Vyhovuje vám právě tento volnější metr, nebo máte radši, když rozhodčí pískají více úzkostlivě?
Mám raději, když ta hra plyne a vylučuje se opravdu za ty zcela průkazné fauly, zase se to ale nesmí vymknout. Když obránci vidí, že rozhodčí nepíská nic, daleko víc si dovolí a často jdou až za tu únosnou hranici. V tu chvíli pak hrozí zranění a to je to nejhorší, co se hokejistovi může stát.
Nepřijde vám paradoxní, že se hodně mluví o neproduktivitě v útoku, zatímco čistě statisticky má tým našlápnuto k bodově nejúspěšnější sezóně?
Nevím o tom, že bychom měli problém se střílením branek. Problém je spíše v těch, které dostáváme.
Děkujeme za rozhovor!